Читать онлайн книгу "Slavná Přísaha"

SlavnГЎ PЕ™Г­saha
Morgan Rice


ДЊarodД›jЕЇv Prsten #5
V knize SLAVNГЃ PЕ?ГЌSAHA (ДЊarodД›jЕЇv prsten – kniha pГЎtГЎ) Thor spoleДЌnД› se svГЅmi pЕ™ГЎteli vyrГЎЕѕГ­ na dobrodruЕѕnou a extrГ©mnД› nebezpeДЌnou vГЅpravu do srdce ImpГ©ria, aby se pokusil najГ­t legendГЎrnГ­ MeДЌ Osudu a zachrГЎnit tak Prsten. SpoleДЌnД› poznГЎvajГ­ novГЎ mГ­sta, ДЌelГ­ neДЌekanГЅm nebezpeДЌГ­m a bojujГ­ bok po boku v nepЕ™edstavitelnГ© bitvД›. To vЕЎechno a mnohГ© dalЕЎГ­ jenom prohlubuje jejich vzГЎjemnГЎ pЕ™ГЎtelstvГ­. CestujГ­ do exotickГЅch zemГ­ a potkГЎvajГ­ se s jejich obyvateli. S kaЕѕdГЅm dalЕЎГ­m krokem se zvyЕЎuje nebezpeДЌГ­ celГ©ho podniku. MusejГ­ vynaloЕѕit vЕЎechny svГ© sГ­ly, aby pЕ™eЕѕili vЕЎechny nГЎstrahy a neztratili stopu zlodД›jЕЇ, kterГЎ je vede hloubД›ji a hloubД›ji do srdce ImpГ©ria. Jejich cesta je nakonec zavede rovnou do PodsvД›tГ­, jednГ© ze sedmi pekelnГЅch Е™Г­ЕЎГ­, kde vlГЎdnou nemrtvГ­ a krajina je posetГЎ kostmi. Thor bude muset povolat vЕЎechny svГ© zvlГЎЕЎtnГ­ schopnosti, aby z toho vyvГЎzli ЕѕivГ­. UvnitЕ™ Prstenu zatГ­m Gwendolyn vede svЕЇj dvЕЇr do zГЎpadnГ­ pevnosti jmГ©nem Silesia, kterГЎ se rozklГЎdГЎ na vnitЕ™nГ­m okraji KaЕ€onu a nikdo ji nedobyl uЕѕ tisГ­c let. JeЕЎtД› nikdy vЕЎak zdi tГ©to nesmГ­rnГ© pevnosti nestГЎly proti nГЎjezdu tak mohutnГ©mu, jakГЅ teДЏ vede Andronicus a jeho milionovГЎ imperiГЎlnГ­ armГЎda. Gwendolyn se musГ­ rychle nauДЌit, co obnГЎЕЎГ­ bГЅt krГЎlovnou. Lord Srog, generГЎlovГ© Kolk a Brom, jejГ­ bratЕ™i Kendrick a Godfrey, a v neposlednГ­ Е™adД› i pЕ™Г­tel Steffen jГ­ pomГЎhajГ­ seДЌ jim sГ­ly staДЌГ­. VЕЎem je ale jasnГ©, Еѕe se na mД›sto nevyhnutelnД› valГ­ imperiГЎlnГ­ pohroma. Gareth mezitГ­m v KrГЎlovД› DvoЕ™e propadГЎ hloubД›ji a hloubД›ji do svГ©ho ЕЎГ­lenstvГ­, zatГ­mco se snaЕѕГ­ odvrГЎtit spiknutГ­, kterГ© usiluje o jeho Еѕivot. Erec se snaЕѕГ­ zachrГЎnit svou lГЎsku Alistair i vГ©vodu ze Savarie, zemД› se zaДЌГ­nГЎ hemЕѕit podivnГЅmi pЕ™Г­ЕЎerami, kterГ© se sem dostaly po vysazenГ­ Е tГ­tu a Godfrey, kterГЅ vЕѕdy holdoval pitГ­, se bude muset koneДЌnД› rozhodnout, jestli hodlГЎ vykroДЌit na novou ЕѕivotnГ­ etapu a stГЎt se muЕѕem, kterГЅm jej jeho rodina vЕѕdy chtД›la mГ­t. VЕЎichni brzy musГ­ v tД›chto zlГЅch ДЌasech bojovat o holГ© Еѕivoty a kdyЕѕ uЕѕ se zdГЎ, Еѕe situace nemЕЇЕѕe bГЅt horЕЎГ­, pЕ™ichГЎzГ­ dalЕЎГ­ ЕЎokujГ­cГ­ zvrat. PЕ™eЕѕije Gwendolyn Гєtok? Bude Thorova vГЅprava ГєspД›ЕЎnГЎ? PodaЕ™Г­ se jim nakonec naleznout MeДЌ Osudu?DГ­ky promyЕЎlenГ©mu budovГЎnГ­ fantasy svД›ta a charakteristikГЎm postav je SLAVNГЃ PЕ?ГЌSAHA epickГЅm pЕ™Г­bД›hem o pЕ™ГЎtelstvГ­ a lГЎsce, rivalitД› a spoluprГЎci, o rytГ­Е™Г­ch a dracГ­ch, intrikГЎch a politickГЅch machinacГ­ch, o dospГ­vГЎnГ­, o zlomenГЅch srdcГ­ch, o podvodu, ambicГ­ch a zradД›. To vЕЎe je zasazeno do dЕЇkladnД› promyЕЎlenГ©ho fiktivnГ­ho fantasy svД›ta. Je to pЕ™Г­bД›h o cti a odvaze, o osudu a pЕ™edurДЌenГ­, a takГ© o magii. Je to fantasy, jeЕѕ nГЎs pЕ™ivede do svД›ta, na kterГЅ uЕѕ potom nikdy nezapomeneme, a kterГ© oslovГ­ ДЌtenГЎЕ™e obou pohlavГ­ a kaЕѕdГ©ho vД›ku. RomГЎn mГЎ pЕ™ibliЕѕnД› 70 000 slov.







SLAVNГЃ PЕ?ГЌSAHA



(SÁGA ČARODĚJŮV PRSTEN – KNIHA PÁTÁ)



Morgan Rice


Morgan Rice



Morgan Rice je autorkou epickГ© fantasy sГЎgy ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN, kterГЎ obsahuje 17 knih, a kterГЎ je podle USA Today bestesellerem ДЌГ­slo 1; sГ©rie UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY, obsahujГ­cГ­ zatГ­m 11 knih, betseller ДЌГ­slo 1 v USA; bestselleru ДЌГ­slo 1 v USA sГ©rie TRILOGIE PЕ?EЕЅITГЌ, post apokalyptickГ©ho thrilleru sklГЎdajГ­cГ­ho se zatГ­m ze 2 knih; a takГ© zbrusu novГ© epickГ© fantasy sГ©rie KRГЃLOVГ‰ A ДЊARODДљJOVГ‰, sklГЎdajГ­cГ­ se zatГ­m ze dvou knih. AutorДЌiny knihy jsou dostupnГ© v tiЕЎtД›nГ© i audio verzi, a byly pЕ™eloЕѕeny do vГ­ce neЕѕ 25 jazykЕЇ.

PROMДљNДљNГЃ (prvnГ­ kniha ze sГ©rie UpГ­Е™Г­ch ЕѕurnГЎlЕЇ), ARГ‰NA JEDNA - OTROKГЃЕ?I (prvnГ­ kniha z Trilogie pЕ™eЕѕitГ­), CESTA HRDINY (prvnГ­ kniha ze sГЎgy ДЊarodД›jЕЇv prsten) a VZESTUP DRAKЕ® (prvnГ­ kniha ze sГ©rie KrГЎlovГ© a ДЌarodД›jovГ©), jsou vЕЎechny dostupnГ© zdarma ke staЕѕenГ­!

Morgan se rГЎda zajГ­mГЎ o nГЎzory svГЅch ДЌtenГЎЕ™ЕЇ, takЕѕe se prosГ­m nezdrГЎhejte navЕЎtГ­vit jejГ­ webovГ© strГЎnky www.morganricebooks.com, kde se mЕЇЕѕete pЕ™idat do seznamu kontaktЕЇ, zГ­skat knihu zdarma, stejnД› jako dalЕЎГ­ akДЌnГ­ bonusy, stГЎhnout si zdarma bonusy, mГ­t pЕ™ehled o poslednГ­ch novinkГЎch, pЕ™idat se na autorДЌin Facebook ДЌi Twitter, a jednoduЕЎe bГЅt s Morgan v kontaktu!


VybranГ© ohlasy na tvorbu Morgan Rice



„ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN mГЎ vЕЎechny rysy potЕ™ebnГ© pro jasnГЅ ГєspД›ch: hlavnГ­ i vedlejЕЎГ­ pЕ™Г­bД›h, zГЎhadnГЎ atmosfГ©ra, stateДЌnГ­ rytГ­Е™i a rozkvГ©tajГ­cГ­ vztahy, kterГ© zacelujГ­ rГЎny na zlomenГЅch srdcГ­ch, a dГЎle takГ© podvod ДЌi zrada. Slibuje dlouhГ© hodiny zГЎbavy a jistД› uspokojГ­ vЕЎechny vД›kovГ© kategorie. DГ­lo najde svГ© mГ­sto v knihovnГЎch u vЕЎech pЕ™Г­znivcЕЇ fantasy literatury.“

--Books and Movie Reviews, Roberto Mattos



„Velice zГЎbavnГЎ epickГЎ fantasy.”

—Kirkus Reviews



„MЕЇЕѕeme zde spatЕ™it zrozenГ­ nД›ДЌeho vГЅjimeДЌnГ©ho.”

--San Francisco Book Review



„NaЕЎlapanГ© akcí…. VypravД›ДЌskГЅ styl RiceovГ© je bohatГЅ a pЕ™Г­bД›h poutavГЅ.“

--Publishers Weekly



„ Velmi ДЌtivГЎ fantasy …. PoДЌГЎtek nД›ДЌeho, co mГЎ ambice stГЎt se oblГ­benou fantasy sГЎgou pro mladГ© ДЌtenГЎЕ™e.”

--Midwest Book Review


Knihy od Morgan Rice



KRÁLOVÉ A ČARODĚJOVÉ

VZESTUP DRAKЕ® (Kniha ДЌ.1)

VZESTUP STATEДЊNГќCH (Kniha ДЌ.2)

OTДљЕЅE CTI (Kniha ДЌ. 3)

ZROZENГЌ UDANOSTI (Kniha ДЌ. 4)



ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN

CESTA HRDINY (Kniha ДЌ.1)

POCHOD KRГЃLЕ® (Kniha ДЌ.2)

OSUD DRAKЕ® (Kniha ДЌ.3)

POKЕ?IK CTI (Kniha ДЌ.4)

SLAVNГЃ PЕ?ГЌSAHA (Kniha ДЌ.5)

ГљTOK CHRABRГќCH (Kniha ДЌ.6)

OBЕ?AD MEДЊЕ® (Kniha ДЌ.7)

MOC ZBRANГЌ (Kniha ДЌ.8)

NEBE KOUZEL (Kniha ДЌ.9)

MOЕ?E Е TГЌTЕ® (Kniha ДЌ.10)

PANOVГЃNГЌ OCELI (Kniha ДЌ.11)

ZEMĚ OHŇŮ (Kniha č.12)

VLГЃDA KRГЃLOVEN (Kniha ДЌ.13)

BRATRSKГЃ PЕ?ГЌSAHA (Kniha ДЌ.14)

SEN SMRTELNГЌKЕ® (Kniha ДЌ.15)

RYTГЌЕ?SKГ‰ KLГЃNГЌ (Kniha ДЌ.16)

DAR BITVY (Kniha ДЌ.17)



TRILOGIE PЕ?EЕЅITГЌ

ARГ‰NA JEDNA: OTROKГЃЕ?I (Kniha ДЌ.1)

ARÉNA DVĚ (Kniha č.2)



UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY

PROMДљNДљNГЃ (Kniha ДЌ.1)

MILOVANГЃ (Kniha ДЌ.2)

ZRAZENГЃ (Kniha ДЌ.3)

PЕ?EDURДЊENГЃ (Kniha ДЌ.4)

ЕЅГЃDANГЃ (Kniha ДЌ.5)

ZASNOUBENГЃ (Kniha ДЌ.6)

ZASLГЌBENГЃ (Kniha ДЌ.7)

NALEZENГЃ (Kniha ДЌ.8)

VZKЕ?ГЌЕ ENГЃ (Kniha ДЌ.9)

TOUЕЅГЌCГЌ (Kniha ДЌ.10)

PROKLETГЃ (Kniha ДЌ.11)













PoslechnД›te si sГ©rii ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN ve formГЎtu audio knihy!


Copyright В© 2013 Morgan Rice



VЕЎechna prГЎva vyhrazena. S vГЅjimkou povolenГ­ podle U.S. Copyright Act 1976, ЕѕГЎdnГЎ z ДЌГЎstГ­ tГ©to publikace nesmГ­ bГЅt, bez pЕ™edchozГ­ho svolenГ­ autora, za ЕѕГЎdnГЅch okolnostГ­ reprodukovГЎna, distribuovГЎna nebo pЕ™evГЎdД›na do jakГЅchkoliv jinГЅch formГЎtЕЇ, ani uchovГЎvГЎna ve sdГ­lenГ© databГЎzi.

Tento ebook je licencovГЎn vГЅluДЌnД› pro VaЕЎe osobnГ­ vyuЕѕitГ­. Tento ebook nesmГ­ bГЅt dГЎle prodГЎvГЎn nebo darovГЎn ostatnГ­m lidem. Pokud chcete knihu sdГ­let s dalЕЎГ­ osobou, zakupte si prosГ­m dalЕЎГ­ kopie. Pokud ДЌtete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro VaЕЎe pouЕѕitГ­, vraЕҐte ji prosГ­m a poЕ™iДЏte si svou vlastnГ­ kopii. DД›kujeme, Еѕe respektujete usilovnou prГЎci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynaloЕѕit.

Obsah tГ©to knihy je fiktivnГ­. JmГ©na, osobnostnГ­ charakteristiky, organizace, mГ­sta, udГЎlosti a konflikty jsou beze zbytku produktem autorДЌiny pЕ™edstavivosti, nebo je jejich pouЕѕitГ­ fiktivnГ­. JakГЎkoliv podobnost se skuteДЌnГЅmi osobami, aЕҐ jiЕѕ ЕѕivГЅmi nebo mrtvГЅmi, je ДЌistД› nГЎhodnГЎ.


OBSAH



KAPITOLA PRVNГЌ (#u91bc74b3-3ebe-552e-afec-8844ff8d6768)

KAPITOLA DRUHГЃ (#uf50f2d65-212c-5d9e-9ef2-1411f278743c)

KAPITOLA TЕ?ETГЌ (#u91044dbc-dbd9-5843-9a2b-3b62dfa3c7d6)

KAPITOLA ДЊTVRTГЃ (#uba523e12-d1e9-5832-a60e-f0ac7de33cef)

KAPITOLA PГЃTГЃ (#ue728f725-7a88-5f14-abe2-ca85ca15b4d2)

KAPITOLA Е ESTГЃ (#ud9aeff30-a039-5e65-9849-b807873fab8a)

KAPITOLA SEDMГЃ (#uf842208c-5432-5118-bb85-edd436f4078d)

KAPITOLA OSMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DEVГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DESГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA JEDENГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVANГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?INГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA ДЊTRNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA PATNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA Е ESTNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA SEDMNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA OSMNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DEVATENГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ PRVNГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ DRUHГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ TЕ?ETГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ ДЊTVRTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ PГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ Е ESTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ SEDMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ OSMГЃ (#litres_trial_promo)


“Život je vzácný všem, však čestný muž

si cení svoji čest nad vlastní život.”



—William Shakespeare

Troilus a Kressida



(pЕ™ekl. Martin HilskГЅ, 2008)




KAPITOLA PRVNГЌ


Andronicus pyЕЎnД› projГ­ЕѕdД›l McCloudovГЅm hlavnГ­m mД›stem. V jeho tД›snГ© blГ­zkosti jely stovky jeho nejvyЕЎЕЎГ­ch generГЎlЕЇ. K sedlu Andronicova ohromnГ©ho konД› byl uvГЎzГЎn provaz, na jehoЕѕ konci se potГЎcel svГЎzanГЅ muЕѕ: krГЎl McCloud. Strhali z nД›j jeho zbroj a tГ©mД›Е™ i vЕЎechno oЕЎacenГ­. PolonahГЅ teДЏ klopГЅtal v nejvД›tЕЎГ­m ponГ­ЕѕenГ­ ulicemi vlastnГ­ho mД›sta.

Andronicus nikam nespД›chal, vedl svou kolonu a uvГЎzanГ©ho McClouda lГ­nГЅm krokem praЕЎnГЅmi, kamenitГЅmi ulicemi, a zvedal pЕ™itom mraДЌna prachu. Ti mД›ЕЎЕҐanГ©, kteЕ™Г­ dosud Еѕili, jenom tЕ™eЕЎtili oДЌi hrЕЇzou. ChvГ­li co chvГ­li mohli McClouda slyЕЎet bolestivД› vykЕ™iknout, kdyЕѕ bosГЅma nohama klopГЅtal po ostrГЅch kamenech. Andronicus zГЎЕ™il. TvГЎЕ™e pЕ™eЕѕivЕЎГ­ch byly naopak zkЕ™ivenГ© strachem a pЕ™ekvapenГ­m. PЕ™Г­mo pЕ™ed oДЌima vidД›li svГ©ho obГЎvanГ©ho vlГЎdce zostuzenГ©ho a uvrЕѕenГ©ho na ГєroveЕ€ nejniЕѕЕЎГ­ho otroctvГ­. Byl to jeden z nejkrГЎsnД›jЕЎГ­ch dnЕЇ Andronicova Еѕivota.

SГЎm byl pЕ™ekvapen, jak snadnГ© bylo se do McCloudova mД›sta dostat. ZdГЎlo se, Еѕe McCloudovi muЕѕi byli naprosto demoralizovanГ­ z neГєspД›ЕЎnГ©ho taЕѕenГ­ na druhГ© stranД› Prstenu. ImperiГЎlnГ­ vojГЎci pЕ™emohli obranu mД›sta rychlostГ­ blesku. V porovnГЎnГ­ s jeho armГЎdou jich samozЕ™ejmД› byla na hradbГЎch jenom hrstka. Byli pЕ™eДЌГ­sleni a zlikvidovГЎnГ­ bД›hem mrknutГ­ oka. MnozГ­ se rovnou vzdali. Museli dobЕ™e vidД›t, Еѕe jakГЅkoliv odpor nemГЎ smysl. Odhodili proto zbranД› i helmice a doufali, Еѕe je Andronicus vezme do zajetГ­.

JenЕѕe v tom se ЕЎerednД› zmГЅlili. NenГЎvidД›l jakГ©koliv projevy zbabД›losti a jejich ДЌin v jeho oДЌГ­ch niДЌГ­m jinГЅm nebyl. A stejnД› nemД›l ve zvyku brГЎt zajatce. To, Еѕe odhodili zbranД›, jeho muЕѕЕЇm jenom ulehДЌilo prГЎci.

Ulice mД›sta brzy zrudly krvГ­, neboЕҐ Andronicus okamЕѕitД› poslal svГ© vojГЎky, aby je zaДЌali ДЌistit od vЕЎech muЕѕЕЇ, kterГ© najdou. ЕЅeny a dД›ti budou vzaty do otroctvГ­, jako tomu bГЅvalo pokaЕѕdГ©. TakГ© domy byly jeden po druhГ©m systematicky plenД›ny.

Andronicus vedl konД› pomalouДЌku jednou ulicГ­ za druhou a kochal se svГЅm dГ­lem. VЕЎude kolem se vГЎlela tД›la zabitГЅch muЕѕЕЇ a hromady koЕ™isti vynesenГ© ze zniДЌenГЅch domЕЇ. ObrГЎtil se k jednomu ze svГЅch generГЎlЕЇ a lehkГЅm kГЅvnutГ­m hlavy mu vydal rozkaz. GenerГЎl okamЕѕitД› pozvedl nad hlavu zapГЎlenou pochodeЕ€, coЕѕ byl signГЎl pro ostatnГ­, aby uДЌinili totГ©Еѕ. ZprГЎva se ЕЎГ­Е™ila od velitele k veliteli, a po celГ©m mД›stД› byly vzГЎpД›tГ­ zapalovГЎny doЕЎkovГ© stЕ™echy domЕЇ. BД›hem chvГ­le byla obloha zakryta ДЌernГЅmi mraДЌny a v ulicГ­ch zaДЌalo sГЎlat horko z poЕѕГЎrЕЇ.

„NE!“ kЕ™iДЌel McCloud, zatГ­mco musel dГЎl klopГЅtat za imperГЎtorem.

Andronicus se uЕЎklГ­bl, popohnal konД› do klusu a smГЅkal krГЎle, kterГЅ samozЕ™ejmД› zrychlenГ­ nemohl ustГЎt, nД›jakou chvГ­li ulicГ­ sem a tam.

Pohled na hoЕ™Г­cГ­ mД›sto v nД›m vzbuzoval takЕ™ka fyzickГ© uspokojenГ­. Jeho plГЎny byly stejnГ©, jako mД›l i s ostatnГ­mi mД›sty, kterГЎ kdy dobyl. VЕѕdy je nejprve do zГЎkladЕЇ vypГЎlil a potom nechal znovu vybudovat jeho vlastnГ­mi muЕѕi, jeho vlastnГ­mi generГЎly a v duchu svГ© vlastnГ­ Е™Г­ЕЎe. Tak to prostД› dД›lГЎval. NepЕ™ГЎl si, aby zЕЇstala byЕҐ jedinГЎ stopa po nД›jakГ© minulosti pЕ™ed jeho vlГЎdou. Budoval tak zcela novГЅ svД›t. AndronicЕЇv svД›t.

Prsten, ten posvГЎtnГЅ Prsten, kterГЅ odolГЎval vЕЎem jeho pЕ™edchЕЇdcЕЇm, se uЕѕ brzy stane jeho teritoriem. Bylo tД›ЕѕkГ© tomu uvД›Е™it. Andronicus zhluboka dГЅchal a pЕ™emГ­tal o svГ© nebetyДЌnГ© velikosti. UЕѕ brzy pЕ™ekroДЌГ­ VysoДЌinu a dobude i druhou polovinu Prstenu. Potom uЕѕ na svД›tД› nezЕЇstane ЕѕГЎdnГ© znГЎmГ© mГ­sto, kterГ© by mu jeЕЎtД› neleЕѕelo u nohou.

Dojel k McCloudovД› pЕЇsobivГ© soЕЎe, kterГЎ stГЎla uprostЕ™ed nГЎmД›stГ­, a zastavil se pЕ™ed nГ­. Byla pД›t metrЕЇ vysokГЎ, celГЎ z prvotЕ™Г­dnГ­ho mramoru a pЕ™ipomГ­nala spГ­ЕЎe svatyni zasvД›cenou nД›jakГ©mu bohu. ZnГЎzorЕ€ovala McClouda, kterГ©ho Andronicus neznal. Byl mladГЅ, svalnatГЅ, silnГЅ a v ruce hrdД› tЕ™Г­mal meДЌ. Socha jasnД› vypovГ­dala o sebelГЎsce toho, kdo si ji nechal postavit. To ale McCloudovi musel uznat jako kladnou vlastnost. Napadlo ho, Еѕe by ji moЕѕnГЎ mohl nechat odvГ©zt domЕЇ do svГ©ho palГЎce a vystavit si ji tam jako trofej.

ZГЎroveЕ€ jГ­ vЕЎak byl znechucen. A to nakonec pЕ™evГЎЕѕilo. Bez dalЕЎГ­ho rozmГЅЕЎlenГ­ vytГЎhl svЕЇj ohromnГЅ biДЌ a ЕЎvihnul pЕ™Г­mo po hlavД› sochy. Trefil ji perfektnД› ranou tak silnou, Еѕe se mramorovГЎ hlava doslova rozprskla na nД›kolik kusЕЇ. To ale Andronicovi nestaДЌilo.

Е vihnul tД›lo sochy jeЕЎtД› nД›kolikrГЎt, aЕѕ se nakonec naklonila do strany a potom se s ohluЕЎujГ­cГ­m rachotem zЕ™Г­tila k zemi, kde se rozbila na kusy. KdyЕѕ potom znovu pobГ­dl konД›, schvГЎlnД› jej vedl tak, aby zuboЕѕenГЅ McCloud musel klopГЅtat pЕ™es vЕЎechny ty trosky.

„Za to zaplatГ­ЕЎ!“ vykЕ™ikl pokoЕ™enГЅ krГЎl chabД›.

Andronicus se rozesmГЎl. Za svЕЇj Еѕivot se setkal uЕѕ s mnoha pЕ™Г­sluЕЎnГ­ky lidskГ© rasy, ale tenhle muЕѕ byl ze vЕЎech nejzГЎbavnД›jЕЎГ­.

„ZaplatГ­m?“ zaЕ™val smГ­chy.

Ten McCloud byl tak tvrdohlavГЅ. StГЎle jeЕЎtД› si neuvД›domoval, co ve skuteДЌnosti jmГ©no Andronicus znamenГЎ. Bude ho to muset nauДЌit, aby si to uЕѕ jednou provЕѕdy zapamatoval.

Andronicus se rozhlГ©dl po nГЎmД›stГ­. Jeho pohled se zastavil u budovy, kterГЎ jistД› byla McCloudovГЅm hradem. PobГ­dnul svГ©ho hЕ™ebce do klusu, ДЌГ­mЕѕ svГЎzanГ©ho a polonahГ©ho krГЎle okamЕѕitД› zase strhnul na zem do prachu a smГЅkal jej za sebou. ImperiГЎlnГ­ vojГЎci se zГЎhy pЕ™idali.

ProtГЎhl nebohГ©ho McClouda po bЕ™iЕЎe pЕ™es ДЌetnГ© mramorovГ© schody vedoucГ­ k hradu. KrГЎl s kaЕѕdГЅm schodem bolestivД› stГ©nal, ale Andronicus ani nezpomalil. Jeho vojГЎci uЕѕ pЕ™edtГ­m staДЌili pЕ™evzГ­t kontrolu nad hradem a teДЏ stГЎli u brГЎny na strГЎЕѕi. U nohou jim jeЕЎtД› stГЎle leЕѕela zkrvavenГЎ tД›la tД›ch, kteЕ™Г­ brГЎnu hlГ­dali pЕ™ed nimi. Andronicus jim spokojenД› pokГЅvnul na pozdrav. TeДЏ uЕѕ vД›dД›l, Еѕe mГЎ ve svГ© moci celГ© mД›sto.

Vjel velkou branou do vnitЕ™nГ­ho hradu a vedl konД› bez respektu dГЎl dlouhГЅmi mramorovГЅmi chodbami, kterГ© zdobily klenutГ© stropy. Obdivoval nadbytek, ve kterГ©m McCloud Еѕil. OДЌividnД› na vГЅstavbД› vlastnГ­ho sГ­dla ani trochu neЕЎetЕ™il.

TeДЏ ale pЕ™iЕЎla Е™ada na Andronica. PokraДЌoval se svГЅmi muЕѕi dГЎle chodbami aЕѕ do velkГ©ho sГЎlu, kterГЅ oДЌividnД› slouЕѕil jako trЕЇnnГ­ sГ­Е€. Rozrazil zdobenГ© dubovГ© dveЕ™e a dojel k pЕ™ezdobenГ©mu zlatГ©mu trЕЇnu, kterГЅ stГЎl uprostЕ™ed.

Andronicus seskoДЌil z konД›, pomalГЅm krokem vystoupal po zlacenГЅch schodech vedoucГ­ch k trЕЇnu a potom na nД›j s vГЎЕѕnostГ­ usedl.

Zhluboka se nadechl, naДЌeЕѕ pЕ™ehlГ©dl svГ© muЕѕe, kteЕ™Г­ mezitГ­m dorazili do sГЎlu za nГ­m. DesГ­tky jeho nejvyЕЎЕЎГ­ch generГЎlЕЇ stГЎle sedД›ly na svГЅch konГ­ch a ДЌekaly na cГ­saЕ™ovy dalЕЎГ­ rozkazy. Potom jeho pohled zavadil o zkrvavenГ©ho McClouda. Ten byl stГЎle uvГЎzanГЅ za AndronicovГЅm hЕ™ebcem a stГ©nal bolestГ­. Andronicus si prohlГ­Еѕel svГ© okolГ­ dГЎle. DГ­val se na zdi a gobelГ­ny, kterГ© je zdobily, povЕЎimnul si i Е™emeslnГ© prГЎce na trЕЇnД›, na nД›mЕѕ teДЏ sedД›l, a nemohl skrГЅt obdiv ke vЕЎГ­ tГ© zruДЌnosti. Na chvilku se zamyslel, jestli nechГЎ trЕЇn roztavit, anebo si jej vezme do svГ©ho palГЎce. MoЕѕnГЎ by byl i vhodnГЅm darem pro nД›kterГ©ho z jeho niЕѕЕЎГ­ch generГЎlЕЇ. S jeho vlastnГ­m cГ­saЕ™skГЅm trЕЇnem se tento samozЕ™ejmД› nemohl ani v nejmenЕЎГ­m rovnat. Ten jeho byl nejmasivnД›jЕЎГ­ ze vЕЎech krГЎlovstvГ­, kterГ© v jeho svД›tД› existovaly, a pracovalo na nД›m dvacet Е™emeslnГ­kЕЇ po dobou neskuteДЌnГЅch ДЌtyЕ™iceti let, aby byly dokonДЌeny vЕЎechny jeho zdobnГ© detaily. ZaДЌali na nД›m pracovat uЕѕ za Еѕivota Andronicova otce a trЕЇn byl dokonДЌen pЕ™esnД› v den, kdy jej Andronicus vlastnГ­ rukou zprovodil ze svД›ta. SkvД›le naДЌasovГЎno.

PodГ­val se na uЕѕ teДЏ zuboЕѕenГ©ho McClouda a zamyslel se, jakГЅm nejlepЕЎГ­m zpЕЇsobem by tu trapnou bytost mohl muДЌit dГЎl. ProhlГ­Еѕel si tvar jeho hlavy a rozhodl se, Еѕe by bylo dobrГ© si ji povД›sit na krk mezi ostatnГ­ jeho amulety. NeЕѕ jej ale do nГЎhrdelnГ­ku vsadГ­, bude asi muset nejprve stГЎhnout z lebky tvГЎЕ™, odpilovat trochu kosti, a potom kЕЇЕѕi znovu navlГ©knout. KrГЎl uЕѕ nebyl nejmladЕЎГ­ a Andronicus nechtД›l, aby jeho nГЎhrdelnГ­k hyzdila odulГЎ staЕ™eckГЎ tvГЎЕ™ s dvД›ma bradami. TeДЏ jej ale stejnД› nechГЎ jeЕЎtД› nД›jakГЅ ДЌas naЕѕivu a bude jej muДЌit. UsmГЎl se. Ano, to vypadalo jako docela dobrГЅ plГЎn.

„PЕ™iveДЏ ho ke mnД›,“ poruДЌil jednomu ze svГЅch generГЎlЕЇ hlubokГЅm hlasem. MuЕѕ ani na vteЕ™inu nevГЎhal, okamЕѕitД› seskoДЌil z konД› a jal se plnit rozkaz. PЕ™eЕ™Г­zl provaz, kterГЅ poutal krГЎle k cГ­saЕ™ovД› koni, hrubД› chytil to zkrvavenГ© tД›lo za kЕЇЕѕi na zГЎdech a tГЎhl jej jako pytel brambor po mramorovГ© podlaze, na nГ­Еѕ tГ­m vytvГЎЕ™el krvavou ДЌГЎru. Potom McClouda nechal leЕѕet u AndronicovГЅch nohou.

„Tohle ti neprojde!“ zastГ©nal McCloud slabГЅm hlasem.

Andronicus zakroutil hlavou. Ten ДЌlovГ­ДЌek to snad nepochopГ­.

„PЕ™esto jsem tu a sedГ­m na tvГ©m trЕЇnД›,“ Е™ekl. „A ty jsi tГЎmhle, leЕѕГ­ЕЎ celГЅ zakrvГЎcenГЅ u mГЅch nohou. MyslГ­m, Еѕe mЕЇЕѕu s klidnГЅm srdcem Е™Г­ct, Еѕe mi projde cokoliv si zamanu. VЕЎechno uЕѕ mi vlastnД› proЕЎlo.“

McCloud se nezmohl na nic vГ­c neЕѕ bolestivГ© skuДЌenГ­, okoЕ™enД›nГ© dГЎvkou ЕЎpatnД› skrГЅvanГ©ho vzteku.

„PrvnГ­ rozkaz mГ© vlГЎdy,“ Е™ekl Andronicus, „bude patЕ™it tobД›. BudeЕЎ svГ©mu novГ©mu vlГЎdci a krГЎli prokazovat patЕ™iДЌnГЅ respekt. PЕ™ijДЏ teДЏ ke mnД› a mД›j tu ДЌest bГЅt prvnГ­m, kdo pЕ™ede mnou poklekne v mГ©m novГ©m krГЎlovstvГ­. A takГ© prvnГ­m, kdo polГ­bГ­ mou ruku a prohlГЎsГ­ mД› prГЎvoplatnГЅm krГЎlem na trЕЇnД› McCloudskГ©ho krГЎlovstvГ­.“

McCloud se na nД›j podГ­val, s vypД›tГ­m vЕЎech sil se zvedl na vЕЎechny ДЌtyЕ™i a zamraДЌil se.

„Nikdy!“ vyЕЎtД›kl potom na Andronica a plivl mu k nohГЎm.

Andronicus se rozesmГЎl. UЕѕ teДЏ si svou vlГЎdu uЕѕГ­val. Snad jeЕЎtД› nikdy pЕ™ed sebou nemД›l tak tvrdohlavГ©ho vД›znД›.

PodГ­val se na svГ© muЕѕe a pokГЅval hlavou. Jeden potom pЕ™istoupil zezadu k McCloudovi a chytil jej pevnД› za zГЎda. DruhГЅ jej uchopil za hlavu, zaklonil ji a drЕѕel v pozici, aby s nГ­ vД›zeЕ€ nemohl hГЅbat. Potom pЕ™iЕЎel tЕ™etГ­ a ten mД›l v ruce dlouhou bЕ™itvu. KdyЕѕ se pЕ™iblГ­Еѕil, McCloud se roztЕ™ГЎsl.

„Co to dД›lГЎЕЎ?“ zeptal se hlasem o pГЎr oktГЎv vyЕЎЕЎГ­m neЕѕ normГЎlnД›.

MuЕѕ neodpovД›dД›l, chytil krГЎle za jeho dlouhГЅ plnovous a jedinГЅm plynulГЅm pohybem bЕ™itvou jej tГ©mД›Е™ celГЅ uЕ™Г­zl. McCloud se na nД›j zmatenД› podГ­val. Byl oДЌividnД› v ЕЎoku, Еѕe mu muЕѕ neublГ­Еѕil.

Andronicus kГЅvnul na dalЕЎГ­ho muЕѕe, kterГЅ v ruce tЕ™Г­mal rozЕѕhavenГЅ pohrabГЎДЌ. Na jeho konci byl upevnД›n erb ImpГ©ria, lev, kterГЅ v tlamД› svГ­rГЎ ptГЎka. Konec pohrabГЎДЌe byl rozЕѕhavenГЅ do bД›la. SevЕ™enГ­ kolem McCloudovy hlavy zesГ­lilo, zatГ­mco pohrabГЎДЌ se zaДЌal pЕ™ibliЕѕovat k nynГ­ vousЕЇ vГ­cemГ©nД› zbavenГ© tvГЎЕ™i.

„NE!“ vykЕ™ikl McCloud, kdyЕѕ si uvД›domil, co se brzy stane.

Ale uЕѕ bylo pozdД›.

SГЎlem se rozlehl straЕЎlivГЅ kЕ™ik, doplnД›nГЅ syДЌenГ­m a pachem pГЎlenГ© tkГЎnД›. Andronicus zaujatД› sledoval, jak se Еѕelezo boЕ™Г­ hloubД›ji a hloubД›ji do muЕѕovy tvГЎЕ™e. SyДЌenГ­ takГ© neustГЎle zesilovalo a McCloudЕЇv kЕ™ik uЕѕ byl tГ©mД›Е™ nesnesitelnД› nГЎdhernГЅ.

Po dobrГЅch deseti vteЕ™inГЎch krГЎle koneДЌnД› nechali klesnout zpГЎtky k podlaze.

ZЕ™Г­til se bezvlГЎdnД› k zemi a ДЌelem prudce udeЕ™il o mramor. Z tvГЎЕ™e mu stoupal kouЕ™ a z Гєst vytГ©kalo mnoЕѕstvГ­ slin. Na tvГЎЕ™i odteДЏ bude nosit AndronicЕЇv erb.

CГ­saЕ™ se k nД›mu naklonil, aby zkontroloval, Еѕe bylo znamenГ­ vypГЎleno sprГЎvnД› a se vЕЎemi detaily.

„VГ­tej v imperiГЎlnГ­ch Е™adГЎch.“




KAPITOLA DRUHГЃ


Erec stГЎl na vrcholku kopce a sledoval, jak se pЕ™ibliЕѕuje skupina jezdcЕЇ. Jeho srdce plГЎlo pЕ™edbitevnГ­m nadЕЎenГ­m. Pro dny jako byl tento se narodil. Ve vД›tЕЎinД› bitev byla hranice mezi dobrГЅm a ЕЎpatnГЅm jenom ztД›ЕѕГ­ rozpoznatelnГЎ, ale tentokrГЎt to neplatilo. Lord od KuЕѕelky jeho milou bez slitovГЎnГ­ zotroДЌil a jeЕЎtД› se tГ­m vychloubal, a nehnul ani prstem, aby dal vД›ci do poЕ™ГЎdku. Erec jej na jeho zloДЌin upozornil, dal mu tГ­m ЕЎanci, aby mohl svou chybu napravit a zachovat si tvГЎЕ™, ale on neudД›lal nic, ДЌГ­m by byЕҐ jen naznaДЌil, Еѕe svГ©ho ДЌinu lituje. SГЎm na sebe tГ­m pЕ™ivolal zkГЎzu. Jeho muЕѕi to ale mohli nechat bГЅt, obzvlГЎЕЎtД› potГ©, co jejich pГЎn padl.

JenЕѕe nenechali a teДЏ se jich dobrГ© dvД› stovky blГ­Еѕily. ZaplacenГ­ ЕѕoldnГ©Е™i nД›jakГ©ho niЕѕЕЎГ­ho pГЎna, vЕЎichni do jednoho nedoДЌkavГ­, aЕѕ Ereca zabijГ­. BlГ­Еѕili se k nД›mu, vЕЎichni obleДЌenГ­ v zГЎЕ™ivД› zelenГ© zbroji. KdyЕѕ se pЕ™iblГ­Еѕili, vydali bojovГЅ pokЕ™ik. Jako kdyby Ereca mohlo nД›co podobnГ©ho zastraЕЎit.

NebГЎl se jich. VidД›l ve svГ©m ЕѕivotД› uЕѕ spousty bitev a jestli bД›hem let svГ©ho trГ©ninku nД›co skuteДЌnД› pochopil, jistД› to bylo to, Еѕe se ДЌlovД›k nikdy nesmГ­ bГЎt, kdyЕѕ bojuje za sprГЎvnou vД›c. Spravedlnost nemusГ­ sice pokaЕѕdГ© zvГ­tД›zit, ale rozhodnД› svГЅm zastГЎncЕЇm dГЎvГЎ sГ­lu deseti muЕѕЕЇ.

To, co cГ­til, kdyЕѕ pЕ™ed sebou vidД›l tak velkГЅ poДЌet nepЕ™ГЎtel, bylo uvД›domД›nГ­, Еѕe dnes nejspГ­ЕЎe zemЕ™e. Nic jinГ©ho se u tak zoufalГ©ho ДЌinu ani nedalo oДЌekГЎvat. Dostalo se mu jednoduЕЎe ЕЎance zemЕ™Г­t tГ­m nejДЌestnД›jЕЎГ­m moЕѕnГЅm zpЕЇsobem. To byl pro rytГ­Е™e opravdovГЅ dar. Kdysi sloЕѕil pЕ™Г­sahu cti a ta si teДЏ ЕѕГЎdala svГ© plnД›nГ­.

Tasil meДЌ a pomalu se rozbД›hl dolЕЇ ze svahu vstЕ™Г­c ГєtoДЌГ­cГ­ jГ­zdД›. PЕ™ГЎl si, aby mohl v tГ© chvГ­li sedД›t na hЕ™betД› svГ©ho vД›rnГ©ho hЕ™ebce Warkfina, ale ten teДЏ mД›l mnohem dЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­ Гєkol, a sice dovГ©st Alistair bez Гєhony do bezpeДЌГ­ v Savarii. U VГ©vodova dvora bude zachrГЎnД›na.

KdyЕѕ se nepЕ™ГЎtelГ© pЕ™iblГ­Еѕili na vzdГЎlenost sta metrЕЇ, Erec se rozbД›hl do sprintu pЕ™Г­mo proti rytГ­Е™i, kterГЅ jel v jejich ДЌele. JГ­zdnГ­ vojГЎci takГ© nijak nezpomalovali. Erec se duЕЎevnД› obrnil a pЕ™ipravil na brzkГЅ stЕ™et.

DobЕ™e vД›dД›l, Еѕe jedna vГЅhoda pЕ™ece jenom na jeho stranД› je: dvД› stД› muЕѕЕЇ se k nД›mu nemЕЇЕѕe pЕ™iblГ­Еѕit najednou, to nenГ­ fyzicky moЕѕnГ©. MaximГЎlnД› se to podaЕ™Г­ ЕЎesti jezdcЕЇm v jednom okamЕѕiku. TakЕѕe kdyЕѕ benevolentnД› odhlГ©dl od moЕѕnosti, Еѕe se brzy unavГ­, nebyl kurz na jeho ГєspД›ch vlastnД› dvД› stД› ku jednГ©, ale jenom pouhГЅch ЕЎest ku jednГ©. Dokud bude schopen ДЌelit ЕЎesti muЕѕЕЇm najednou, bude jeho ЕЎance na vyvГЎznutГ­ stГЎle ЕѕГ­t. JedinГ© na ДЌem tedy bude zГЎleЕѕet, bude jeho vГЅdrЕѕ.

JeЕЎtД› neЕѕ ke srГЎЕѕce doЕЎlo, rozhodl se vymД›nit zbranД›. Z opasku vytrhl svЕЇj cep. ZbraЕ€ mД›la skoro deset metrЕЇ dlouhГЅ Е™etД›z, na jehoЕѕ konci byla pЕ™ipevnД›na ostnatГЎ, ЕѕeleznГЎ koule. BД›ЕѕnД› slouЕѕila spГ­ЕЎe jako past pЕ™es cestu, neЕѕ jako v boji pouЕѕitelnГЎ zbraЕ€, ale v tГ©to situaci se mohla docela dobЕ™e hodit.

Erec ДЌekal aЕѕ do poslednГ­ chvГ­le, aby jezdci mД›li co nejmГ©nД› ДЌasu na reakci, potom roztoДЌil cep nad hlavou a ЕЎvihnul jГ­m pЕ™ed sebe. MГ­Е™il na malГЅ strom, kterГЅ stГЎl stranou opodГЎl. V okamЕѕiku, kdy se ЕѕeleznГЎ koule omotala kolem jeho kmene, se musel Erec vrhnout k zemi, aby se vyhnul nД›kolika pЕ™ilГ©tnuvЕЎГ­m oЕЎtД›pЕЇm. Hned potom napЕ™el vЕЎechnu svou sГ­lu i vГЎhu proti Е™etД›zu a napnul jej.

VЕЎechno naДЌasoval ГєplnД› perfektnД›, jezdci nemД›li ani vteЕ™inu na reakci. UvidД›li napnutГЅ Е™etД›z v poslednГ­m okamЕѕiku a, i kdyЕѕ se mnozГ­ z nich pokusili svГ© konД› zastavit, nikomu se to nepodaЕ™ilo. Na to jeli pЕ™Г­liЕЎ rychle.

KonД› prvnГ­ Е™ady jezdcЕЇ najeli ve velkГ© rychlosti na ostnatГЅ Е™etД›z, okamЕѕitД› se splaЕЎili a shodili svГ© rytГ­Е™e ze sedel. V mnoha pЕ™Г­padech pЕ™itom ztratili sami rovnovГЎhu a na muЕѕe navГ­c jeЕЎtД› plnou vahou nalehli. V jГ­zdnГ­ jednotce okamЕѕitД› vypukl chaos.

Erec nemД›l ДЌas, aby se pokochal tГ­m, co se mu podaЕ™ilo v Е™adГЎch nepЕ™Г­tele zpЕЇsobit, protoЕѕe dalЕЎГ­ sled jezdcЕЇ inkriminovanГ© mГ­sto objel a s bojovГЅm pokЕ™ikem mГ­Е™il k nД›mu. VyskoДЌil na nohy.

Jakmile nejbliЕѕЕЎГ­ z nich pozvedl svГ© kopГ­, vrhnul se Erec znovu k zemi. Nemohl s tД›mi jezdci bojovat, protoЕѕe byli v sedlech vysoko nad nГ­m. Jeho ЕЎance leЕѕely pЕ™i zemi. TeДЏ tedy skoДЌil tГ©mД›Е™ pod kopyta konД› pЕ™ijГ­ЕѕdД›jГ­cГ­ho rytГ­Е™e a v okamЕѕiku, kdy jej ten jenom o vlas mГ­jel, ЕҐal svГЅm meДЌem. PodaЕ™ilo se mu ДЌistД› utnout rytГ­Е™ovu koni levou pЕ™ednГ­ nohu. ZvГ­Е™e zaЕ™iДЌelo a porouДЌelo se k zemi. Jeho jezdec, kterГЅ kopГ­ nestaДЌil ani vrhnout, padal spolu s nГ­m. Erec musel pokraДЌovat v ГєhybnГЅch manГ©vrech, aby nevletД›l pod kopyta dalЕЎГ­ch konГ­. Jezdci se teДЏ museli rozdД›lit do dvou sledЕЇ, aby se vyhnuli tД›lu skolenГ©ho pЕ™Г­tele. MnohГЅm se to vЕЎak nepodaЕ™ilo. PЕ™eletД›li pЕ™es nГЎhle vzniklou pЕ™ekГЎЕѕku a vlastnГ­mi tД›ly ji jeЕЎtД› zvД›tЕЎovali. Na mГ­stД› brzy vzniklo klubko chaoticky kЕ™iДЌГ­cГ­ch tvorЕЇ, nad kterГЅm se zvedala oblaka prachu.

To bylo pЕ™esnД› to, v co Erec doufal: prach, zmatek a hromadnГ© pГЎdy jeЕЎtД› pЕ™edtГ­m, neЕѕ se s nimi skuteДЌnД› utkГЎ.

VyskoДЌil na nohy, tasil meДЌ a okamЕѕitД› jГ­m zablokoval rГЎnu, kterГЎ se na nД›j Е™Г­tila ze sedla dalЕЎГ­ho nepЕ™Г­tele. Jeho meДЌ se potom rozvГ­Е™il na plnГ© obrГЎtky. V rychlГ©m sledu vykryl ДЌtyЕ™i Гєtoky ze vЕЎech stran. VytvoЕ™il kolem sebe uДЌinД›nГЅ ЕЎtГ­t vГ­Е™Г­cГ­ ДЌepele. V takovГ© situaci se vЕЎak nesmД›l zdrЕѕoval pЕ™Г­liЕЎ dlouho. Jestli mГЎ mГ­t nД›jakГ© ЕЎance, musГ­ zaДЌГ­t poЕ™ГЎdnД› agresivnД› ГєtoДЌit.

Znovu se vrhnul k zemi, aby se dostal z obleЕѕenГ­ ran, poklekl na jedno koleno a potom mrЕЎtil svГЅm meДЌem, jako by to byl oЕЎtД›p. ZbraЕ€ se zabodla do hrudi nejbliЕѕЕЎГ­ho muЕѕe, kterГЅ pЕ™ekvapenД› vykЕ™ikl a padl mrtvГЅ k zemi.

Tohle byla Erecova ЕЎance. Bleskurychle se vyЕЎvihl do uvolnД›nГ©ho sedla a vytrhl z pouzdra na nД›m dosud nepouЕѕitГЅ cep. Byla to dobrГЎ zbraЕ€ a Erec si ji nevybral bezmyЕЎlenkovitД›. Na bytelnГ© rukojeti byl pЕ™ipevnД›n dva metry dlouhГЅ Е™etД›z, na jehoЕѕ konci byly tЕ™i ЕѕeleznГ© koule. Takovou zbranГ­ mohl vlГЎdnout jenom skuteДЌnГЅ silГЎk. Erec monstrum roztoДЌil nad hlavou jako by nic nevГЎЕѕilo a jedinГЅm obratem vyrazil zbranД› z rukou hned nД›kolika protivnГ­kЕЇ. DruhГЎ obrГЎtka uЕѕ poslala ze sedel i jejich zaskoДЌenГ© vlastnГ­ky.

TeДЏ vybyla vteЕ™inka oddechu, kterou Erec vyuЕѕil, aby pЕ™ehlГ©dl bojiЕЎtД›. Ten pohled jej potД›ЕЎil. PodaЕ™ilo se mu zasadit pЕ™ekvapenГ©mu protivnГ­kovi vcelku sluЕЎnГ© ztrГЎty. Na zemi mohlo bГЅt v tuto chvГ­li uЕѕ dobrГЅch ЕЎest desГ­tek jezdcЕЇ. JenЕѕe mnohem vГ­ce neЕѕ sto jich jeЕЎtД› zbГЅvalo. Ti se teДЏ jiЕѕ otЕ™epali z chaosu z dvou hromadnГЅch pГЎdЕЇ, pЕ™eskupili se a znovu se na nД›j vrhali.

Erec hnД›vivД› vykЕ™ikl a pobГ­dnul konД› proti nim. Jeden rytГ­Е™ proti sto padesГЎti. ZuЕ™ivД› roztoДЌil obrovskГЅ cep nad hlavou a zГЎroveЕ€ se modlil k Bohu, aby mu dal sГ­lu na to, co jej za chvГ­li ДЌekГЎ.

*

Alistair se neubrГЎnila hoЕ™kГЅm slzГЎm, kdyЕѕ se vЕЎГ­ silou drЕѕela Warkfina, jenЕѕ ji nesl v plnГ©m trysku po znГЎmГ© cestД› do Savarie. Sama na konД› v plГЎДЌi kЕ™iДЌela, kopala jej a ЕЎkubala jeho uzdou, aby tu bestii pЕ™inutila se obrГЎtit a vrГЎtit se k Erecovi, ale kЕЇЕ€ jakoby ji vЕЇbec nevnГ­mal. Nebyla pro nД›j jezdcem, ale nГЎkladem. A on mД›l Гєkol ten nГЎklad nД›kam dovГ©zt. JeЕЎtД› nikdy se nesetkala s konД›m jako byl Warkfin. S konД›m, kterГЅ by svГ©ho pГЎna poslouchal tak bezvГЅhradnД›. Nakonec od svГЅch snah upustila a smГ­Е™ila se s faktem, Еѕe s nГ­m nic nezmЕЇЕѕe.

NГЎvrat do Savarie v nГ­ vyvolal silnД› smГ­ЕЎenГ© pocity. ЕЅila zde pЕ™edtГ­m tak dlouho jako ta nejniЕѕЕЎГ­ ze sluЕѕebnГЅch. Na jednu stranu ji znГЎmГ© uliДЌky dГЎvaly jistГЅ pocit domova, ale zГЎroveЕ€ jГ­ pЕ™ipomГ­naly vЕЎechno, co tu kdy proЕѕila, a vД›tЕЎina z toho nebyla nijak pЕ™Г­jemnГЎ. Tolik se tД›ЕЎila, Еѕe se jejГ­ Еѕivot koneДЌnД› pohne nД›kam dГЎl a Еѕe zЕЇstane s Erecem. JenЕѕe zatГ­mco ona se za mД›stskГЅmi branami mohla cГ­tit vГ­cemГ©nД› bezpeДЌnД›, umГ­rala zГЎroveЕ€ strachem o bezpeДЌnost svГ©ho rytГ­Е™e, kterГЅ se ГєplnД› sГЎm blГЎznovsky postavil celГ© armГЎdД›. Jenom z pomyЕЎlenГ­ na to, jak se bitva mohla vyvГ­jet, se jГ­ dД›lalo fyzicky ЕЎpatnД›.

KdyЕѕ se smГ­Е™ila s tГ­m, Еѕe s Warkfinem nehne, uvД›domila si, Еѕe jejГ­ dalЕЎГ­ ЕЎancГ­ je co nejrychleji pro Ereca zorganizovat nД›jakou pomoc. JejГ­ rytГ­Е™ jГ­ sice nakГЎzal, aby tu zЕЇstala, ale to bylo to poslednГ­, co hodlala udД›lat. Byla dcerou krГЎle a jako takovГЎ pЕ™ece nemohla jenom tak utГ©ct a potom se nД›kde schovГЎvat. Erec v nГ­ naЕЎel zalГ­benГ­ proto, Еѕe mu pЕ™iЕЎla vzneЕЎenГЎ a ona jej teДЏ nemohla zbabД›lГЅm chovГЎnГ­m zradit. Kdyby navГ­c nic nepodnikla, uЕѕ by se na sebe po zbytek Еѕivota nemohla ani podГ­vat.

Znala mД›sto velmi dobЕ™e a Warkfin uЕѕ byl za mД›stskГЅmi hradbami pЕ™ece jenom sdГ­lnД›jЕЎГ­ k jejГ­m povelЕЇm, a tak se nechal vГ©st nejkratЕЎГ­ cestou k VГ©vodskГ©mu hradu. ProletД›la branou, okamЕѕitД› seskoДЌila a bez povЕЎimnutГ­ probД›hla kolem strГЎЕѕГ­ u vchodu do tvrze, kterГ© uДЌinily jenom chabГЅ pokus o jejГ­ zastavenГ­. Ztratila se jim v mramorem vyklГЎdanГЅch chodbГЎch hradu, kterГ© znala tak dobЕ™e dГ­ky svГ© pЕ™Г­leЕѕitostnГ© prГЎci bД›hem hostin.

V rychlosti potom naletД›la do tД›ЕѕkГЅch dveЕ™Г­ vedoucГ­ch do velkГ©ho sГЎlu, se zaЕ™inДЌenГ­m je otevЕ™ela a vpadla dovnitЕ™.

V sГЎle zrovna probГ­hala jakГЎsi porada. Bylo tu nД›kolik rГЎdcЕЇ, pГЎr VГ©vodovГЅch rytГ­Е™ЕЇ a samozЕ™ejmД› pГЎn hradu osobnД›. VЕЎichni se k nГ­ pЕ™ekvapenД› otoДЌili. V jejich tvГЎЕ™Г­ch se zraДЌila nevole, Еѕe jsou vyruЕЎovГЎnГ­ bД›hem projednГЎvГЎnГ­ nД›jakГ© dЕЇleЕѕitГ© zГЎleЕѕitosti.

„Co jsi zaДЌ, ЕѕenskГЎ?“ kЕ™ikl na ni jeden z nich.

„Co si to dovolujeЕЎ vyruЕЎovat jeho lordstvo bД›hem porady?“ pЕ™idal se jinГЅ.

„JГЎ ji poznГЎvГЎm,“ Е™ekl VГ©voda klidnГЅm hlasem.

„JГЎ taky,“ pЕ™idal se Brandt, v jehoЕѕ hlase se vЕЎak zraДЌilo znepokojenГ­. Byl jednГ­m z nejlepЕЎГ­ch ErecovГЅch pЕ™ГЎtel. „Jsi Alistair, Еѕe? Erecova nevД›sta.“

Se slzami v oДЌГ­ch dobД›hla aЕѕ k nД›mu a chytila jej hystericky za ruce.

„ProsГ­m, mЕЇj pane, pomoЕѕ mi. Jde o Ereca!“

„Co se stalo?“ zeptal se VГ©voda teДЏ uЕѕ takГ© znepokojenД›.

„Je ve smrtelnГ©m nebezpeДЌГ­. PЕ™Г­mo teДЏ ДЌelГ­ ГєplnД› sГЎm celГ© armГЎdД› jezdcЕЇ z KuЕѕelky! Nedovolil mi, abych tam zЕЇstala. ProsГ­m! PotЕ™ebuje vaЕЎi pomoc!“

VЕЎichni rytГ­Е™i bez jedinГ©ho slova vyskoДЌili na nohy a vyrazili k vГЅchodu ze sГ­nД›. Ani jedinГЅ z nich nezavГЎhal jГ­t Erecovi na pomoc. Alistair se otoДЌila a nГЎsledovala je.

„Ty zЕЇstaneЕЎ tady!“ kЕ™ikl na ni Brandt.

„Nikdy!“ odpovД›dД›la v bД›hu. „Dovedu vГЎs tam!“

VЕЎichni spoleДЌnД› potom probД›hli spletitГЅmi chodbami hradu aЕѕ k mГ­stu, kde byli ustГЎjeni bojovГ­ hЕ™ebci. RytГ­Е™i se bleskurychle vyЕЎvihli do sedel svГЅch zvГ­Е™at. Alistair naskoДЌila na Warkfina, kterГ©ho sem ЕЎtolba zrovna pЕ™ivГЎdД›l z nГЎdvoЕ™Г­, a vyrazila v ДЌele skupiny ven z hradu.

Jak projížděli nádvořím, vojáci, kteří je spatřili, okamžitě nasedali na své koně a přidávali se k nim – v okamžiku, kdy opouštěli brány města už jejich jednotka měla dobrých sto mečů. Alistair jela spolu s Brandtem a Vévodou v čele.

„Jestli Erec pЕ™ijde na to, Еѕe jsi pЕ™ijela s nГЎmi, zabije mД›,“ Е™ekl jГ­ Brandt. „ProsГ­m, prostД› nГЎm povД›z kde je, mГЎ panГ­.“

Ale Alistair jenom paliДЌatД› zakroutila hlavou a mД›la co dД›lat aby udrЕѕela slzy. CelГЎ jednotka se za dunД›nГ­ ДЌtyЕ™ stovek kopyt valila do krajiny za mД›stem.

„RadЕЎi skonДЌГ­m v mД›lkГ©m hrobД›, neЕѕ abych Ereca opustila!“




KAPITOLA TЕ?ETГЌ


Thor vedl Percivala opatrně po lesní cestě. Reece, O’Connor, Elden a dvojčata jej v sedlech svých koní následovali. Krohn běžel několik kroků před nimi. Zrovna vyjížděli z lesa, rozkládajícího se na vnější straně Kaňonu. Když dosáhli jeho hranice, srdce všech se rozbušila očekáváním. Thor zvedl ruku a naznačil ostatním, aby byli co nejtišší. Celá jednotka se zastavila.

Thor přehlédl do dálky se rozpínající pláž, blankytně modré nebe a mezi nimi nažloutlé vody moře, které je odnesou do Impéria. Tartuvian. Neviděli ten oceán od okamžiku, kdy se vrátili ze Stovky. Bylo zvláštní být zase zpátky – a tentokrát na výpravě, která měla zachránit celý Prsten.

PotГ©, co pЕ™ekroДЌili most pЕ™es KaЕ€on, absolvovali krГЎtkou bezproblГ©movou jГ­zdu lesem. Kolk s Bromem jim pЕ™edtГ­m povД›dД›li o malГ©, poblГ­Еѕ pobЕ™eЕѕnГ­ho skaliska ukrytГ© lodi, kterГЎ mД›la kotvit na bЕ™ehu Tartuvianu. To byla jejich cesta na druhou stranu moЕ™e. Thor se jejich instrukcemi Е™Г­dil s nejvД›tЕЎГ­ moЕѕnou pЕ™esnostГ­. KdyЕѕ se teДЏ zastavili na zaДЌГЎtku plГЎЕѕe, okamЕѕitД› spatЕ™ili onen strom. V jeho koЕ™enech byla jistД› ukrytГЎ jejich loДЏ. Thor si oddychnul.

JenЕѕe potom si vЕЎiml pohybu kolem skaliska. ProchГЎzelo se tam sedm imperiГЎlnГ­ch vojГЎkЕЇ, jako by hledali, co tam mЕЇЕѕe bГЅt ukryto. A zdГЎlo se, Еѕe uЕѕ loДЏ dokonce i objevili, protoЕѕe na sebe gestikulovali a odhazovali vД›tve, kterГ© slouЕѕily pro jejГ­ lepЕЎГ­ maskovГЎnГ­. Ani jedinГЅ z nich tu pЕ™ece nemД›l bГЅt!

To byla smЕЇla. Thor pЕ™ehlГ©dl pozornД› celГЅ horizont a v jednom mГ­stД› objevil nД›co, co klidnД› mohla bГЅt celГЎ ImperiГЎlnГ­ flotila, plujГ­cГ­ daleko od bЕ™ehu. TisГ­ce ДЌernГЅch plachet, plujГ­cГ­ch pod imperiГЎlnГ­mi vlajkami. NaЕЎtД›stГ­ ale oДЌividnД› nepluli sem, ale mГ­sto toho smД›Е™ovali na jih, jako kdyby chtД›li objet Prsten k jeho McCloudskГ© stranД›. O plГЎЕѕ, na kterГ© malГЎ skupinka legionГЎЕ™ЕЇ vyДЌkГЎvala, nejevili sebemenЕЎГ­ zГЎjem.

AЕѕ na tu hlГ­dku u lodi. TД›ch sedm vojГЎkЕЇ je pravdД›podobnД› na nД›jakГ© bД›ЕѕnГ© hlГ­dce a neЕЎЕҐastnГЎ nГЎhoda tomu chtД›la, Еѕe zrovna v tento okamЕѕik museli objevit jejich loДЏ. Vskutku ЕЎpatnД› naДЌasovГЎno. Kdyby se jim bГЅvalo podaЕ™ilo se sem dostat byЕҐ jen o jedinou hodinu dЕ™Г­ve, byli by teДЏ uЕѕ dГЎvno na moЕ™i a hlГ­dka by jenom neЕЎkodnД› projela kolem. JenЕѕe namГ­sto toho se s nimi teДЏ museli vypoЕ™ГЎdat. ObejГ­t je samozЕ™ejmД› nebylo moЕѕnГ©.

Thor pro jistotu znovu pozornД› pЕ™ezkoumal celou ЕЎГ­Е™i plГЎЕѕe a s Гєlevou konstatoval, Еѕe tu opravdu nikdo jinГЅ uЕѕ nenГ­. JistД› to byla jenom osamД›lГЎ hlГ­dka.

„Myslel jsem, Еѕe mД›la ta loДЏ bГЅt skvД›le ukrytГЎ,“ Е™ekl O’Connor.

„EvidentnД› ne dost dobЕ™e,“ odpovД›dД›l Elden.

VЕЎichni se dГ­vali smД›rem k vojГЎkЕЇm, kteЕ™Г­ zaДЌali prozkoumГЎvat loДЏ.

„NepotrvГЎ dlouho a zalarmujГ­ vГ­c vojГЎkЕЇ,“ Е™ekl Conven.

„A potom uЕѕ to bude sakra tД›ЕѕkГЅ se k lodi prosekat,“ dodal Conval.

Thor vД›dД›l, Еѕe majГ­ pravdu. Nemohli to riskovat.

„O’Connore,“ Е™ekl, „ty jsi z nГЎs nejlepЕЎГ­ lukostЕ™elec. VidД›l jsem tД› trefit se na padesГЎt metrЕЇ. VidГ­ЕЎ toho imperiГЎna s lukem? DokГЎЕѕeЕЎ ho odsud sundat prvnГ­ stЕ™elou?“

O’Connor vážně přikývnul a podíval se na vojáka. Nenuceně potom sňal z ramene svůj luk, založil šíp, zamířil, zaklonil se a natáhl.

Po oДЌku se potom podГ­val na Thora. StejnД› jako zbytek jednotky.

„O’Connore, na mЕЇj signГЎl to na nД›j poЕЎli. My se potom vrhneme na ty zbГЅvajГ­cГ­. VЕЎichni ostatnГ­, pouЕѕijte vrhacГ­ zbranД› jeЕЎtД› neЕѕ se k nim dostanem, ale nejdЕ™Г­v se musГ­me nepozorovanД› dostat co nejblГ­Еѕ.“

Nato Thor dal znamení a O’Connor okamžitě poslal šíp vysoko do vzduchu.

StЕ™ela se sviЕЎtД›nГ­m opsala oblouk, na jehoЕѕ konci se jejГ­ kovovГЅ hrot perfektnД› zaryl do hrudi vojГЎka s lukem. Ten na okamЕѕik pЕ™ekvapenД› vykulil oДЌi a nechГЎpal, co se mu to stalo, ale potom rozepjal do ЕЎiroka paЕѕe a padl s ЕѕuchnutГ­m tvГЎЕ™Г­ do pГ­sku, pЕ™Г­mo k nohГЎm svГЅch spolubojovnГ­kЕЇ.

Thor s ostatnГ­mi vyrazili jako dobЕ™e promazanГЅ stroj do Гєtoku. Dusot kopyt jejich konГ­ je bД›hem chvilky prozradil a zbГЅvajГ­cГ­ch ЕЎest imperiГЎlnГ­ch vojГЎkЕЇ se pЕ™ipravilo na srГЎЕѕku. VyskoДЌili na svГ© konД› a rozjeli se nГЎhlГ©mu nepЕ™Г­teli v Гєstrety.

I tak mД›la ale Thorova skupina stГЎle vГЅhodu momentu pЕ™ekvapenГ­. Thor roztoДЌil po boku svЕЇj prak a vrhl pomД›rnД› velkГЅ valoun, kterГЅm trefil do hlavy muЕѕe, jenЕѕ zrovna nasedal na svГ©ho konД›. RГЎna mД›la takovou razanci, Еѕe jej na mГ­stД› zabila. VojГЎk padl mrtvГЅ k zemi a pЕ™itom stГЎle v rukou kЕ™eДЌovitД› svГ­ral otД›Еѕe, ДЌГ­mЕѕ na sebe jeЕЎtД› strhnul vlastnГ­ho konД›.

Reece za jГ­zdy vrhnul svou sekeru, Elden oЕЎtД›p a dvojДЌata pouЕѕila vrhacГ­ noЕѕe. Jeli v hlubokГ©m pГ­sku plГЎЕѕe a krok jejich konГ­ nebyl tak jistГЅ jako obvykle, coЕѕ znaДЌnД› stД›Еѕovalo mГ­Е™enГ­. Reecova sekera naЕЎla svЕЇj cГ­l a dalЕЎГ­ho z nich zabila, ale ostatnГ­ minuli.

To znamenalo, Еѕe zbГЅvali ДЌtyЕ™i. Ze skupiny se oddД›lil jejich velitel a vyrazil proti Reecovi, kterГЅ byl teДЏ beze zbranД›, protoЕѕe uЕѕ vrhnul sekeru, ale jeЕЎtД› nestaДЌil tasit meДЌ. Zvedl ruku na chabou obranu, kdyЕѕ tu se objevil Krohn a zakousl se do zadnГ­ nohy vojГЎkova konД›. Ten se splaЕЎil vyhodil zadkem a poslal vojГЎka do stЕ™emhlavГ©ho letu pЕ™Г­mo kupЕ™edu proti Reecovi.

Tomu se na poslednГ­ chvГ­li podaЕ™ilo vytrhnout svЕЇj meДЌ z pochvy a probodnout jГ­m vojГЎka jeЕЎtД› v letu.

TakЕѕe uЕѕ jenom tЕ™i. Jeden z nich se oboЕ™il na Eldena s obrovskou sekerou. Seknul pЕ™Г­mo po jeho hlavД›. Elden rГЎnu zablokoval a tГ©mД›Е™ jeЕЎtД› tГ­m samГЅm pohybem sekl svГЅm meДЌem tak, Еѕe pЕ™eЕҐal topЕЇrko nepЕ™Г­telovy sekery vedvГ­. Potom okamЕѕitД› pЕ™eЕЎel do protipohybu a dvojmo zasГЎhl imperiГЎna. Pravou rukou jej nejprve tahem meДЌe Е™Г­zl pЕ™es hruДЏ a ihned vzГЎpД›tГ­ nГЎsledovala drtivГЎ rГЎna ЕЎtГ­tem do hlavy. Tolik staДЌilo, aby se i tento porouДЌel ze sedla k zemi.

Jiný mezitím zaútočil cepem s velmi dlouhým řetězem proti O’Connorovi. Podařilo se mu jej zaskočit a O’Connor nedokázal zareagovat včas.

Thor však situaci sledoval a v okamžiku, kdy se muž napřahoval, vyrazil svému příteli na pomoc. Mečem potom srazil ostnatou kouli na konci řetězu těsně předtím, než by O’Connora zasáhla. Sám byl překvapen, když viděl, že masivní železnou kouli rozťal svým mečem vedví, jakoby to byl nějaký meloun. Podivil se jak ostrou a pevnou čepel od Kolka za absolvování Stovky dostal. Obě poloviny ostnaté koule se neškodně zaryly do písku. Na útočníka se mezitím vrhnul Conval, který jej ze strany nabral na své kopí a ukončil tak jeho podíl na této bitvě a celém jeho životě.

PoslednГ­ imperiГЎn vidД›l, Еѕe zЕЇstal sГЎm proti velkГ© pЕ™esile. Se strachem v oДЌГ­ch otoДЌil svГ©ho konД› a rozjel se pryДЌ podГ©l pobЕ™eЕѕГ­. Kopyta jeho konД› za nГ­m vyhazovala mraДЌna pГ­sku.

Všichni se podívali jeho směrem. Thor po něm vrhnul kámen, O’Connor natáhl luk a vypálil po jezdci šíp, zatímco Reece vrhl jeden ze svých krátkých oštěpů. Ale jezdec už stačil nabrat rychlost a jeho kůň nebyl z nejpomalejších. Ani jeden z legionářů se svou střelou netrefil.

Elden zatoДЌil meДЌem nad hlavou a uЕѕ uЕѕ se chystal pobГ­dnout konД›, aby vyrazil za unikajГ­cГ­m jezdcem, ale Thor jej na poslednГ­ chvГ­li posunkem ruky zadrЕѕel.

„Nech ho!“ kЕ™ikl jeЕЎtД›, aby dodal rozkazu dЕЇraz.

Elden se na nД›j nechГЎpavД› podГ­val.

„Jestli unikne, Е™ekne to dalЕЎГ­m a budeme je mГ­t brzy na krku!“ protestoval.

Thor se podГ­val smД›rem k jejich lodi. VД›dД›l, Еѕe chytit toho muЕѕe zabere nД›jakГЅ ДЌas a ДЌas zrovna teДЏ nebylo nД›co, ДЌeho mД›li na rozdГЎvГЎnГ­.

„ImpГ©rium nГЎs stejnД› dЕ™Г­v nebo pozdД›ji vyДЌmuchГЎ,“ Е™ekl Thor. „A my teДЏ nemГЎme ДЌasu nazbyt. TeДЏ je hlavnГ­ se odsud rychle dostat. Na loДЏ!“

Seskočili ze sedel a došli k lodi. Potom se jali vyndávat všechny zbraně, zásoby, jídlo i vodu ze sedlových brašen. Nikdo nemohl vědět, jak dlouho jejich výprava potrvá, ani kolik času zabere, než zase budou mít pod nohama pevnou zem – anebo pokud se tak vůbec ještě někdy stane. Potřebovali být připravení. Thor navíc vezl zásoby i pro Krohna.

SbalenГ© pytle potom pЕ™ehazovali pЕ™es boky do lodi. Dopadaly dovnitЕ™ s dutГЅmi ranami.

Thor uchopil tlustГ© lano, kterГ© viselo z boku lodi dolЕЇ k plГЎЕѕi, pevnД› jej sevЕ™el v dlanГ­ch a vЕЎГ­ silou zatГЎhl, aby otestoval jeho pevnost. Potom si pЕ™ehodil Krohna pЕ™es rameno a zaДЌal ЕЎplhat nahoru. VГЎha jich obou byla pro jeho svaly opravdou zkouЕЎkou. Krohn navГ­c nechГЎpal, co se to dД›je a tak se neustГЎle neklidnД› zmГ­tal, kЕ™iДЌel Thorovi do ucha a zatГ­nal drГЎpy do jeho kЕЇЕѕe.

Brzy se vЕЎak oba ГєspД›ЕЎnД› pЕ™ehoupli pЕ™es bok lodi. Krohn seskoДЌil na palubu, zatГ­mco ostatnГ­ legionГЎЕ™i nГЎsledovali po lanД› vzhЕЇru za nimi. Thor se mezitГ­m zadГ­val na jejich konД›, kteЕ™Г­ zЕЇstali na plГЎЕѕi a ДЌekali na dalЕЎГ­ pЕ™Г­kazy svГЅch pГЎnЕЇ.

„A co s nima?“ zeptal se Reece, kterГЅ uЕѕ se dostal na palubu tГ©Еѕ.

Thor se rozhlГ©dl po lodi. Byla dobrГЅch patnГЎct metrЕЇ dlouhГЎ a polovinu svГ© dГ©lky mД›la i na ЕЎГ­Е™ku. Byla dost velkГЎ pro nД› samotnГ©, ale ne uЕѕ pro jejich konД›. NavГ­c by na rozbouЕ™enГ©m moЕ™i byli na palubД› spolu s ostatnГ­mi velmi nebezpeДЌnГ­. Museli je tu nechat.

„MyslГ­m, Еѕe nemГЎme na vГЅbД›r,“ Е™ekl Thor smutnД›. „Budeme si muset najГ­t nД›jakГ© jinГ©.“

O’Connor se naklonil přes zábradlí.

„Jsou to dobЕ™e trГ©novanГ­ konД›,“ Е™ekl O’Connor. „Dal jsem si s jejich trГ©ninkem hodnД› prГЎce. MyslГ­m, Еѕe kdyЕѕ jim dГЎm povel, poslechnou mД› a vrГЎtГ­ se domЕЇ.“

Aby potvrdil svГЎ slova, ihned na konД› ostЕ™e zapГ­skl.

HЕ™ebci se jako jeden okamЕѕitД› otoДЌili a tryskem vyrazili zpГЎtky k lesu, ve kterГ©m zГЎhy zmizeli. ZdГЎlo se, Еѕe skuteДЌnД› bД›Еѕeli zpГЎtky ke KaЕ€onu a snad tedy i domЕЇ.

Thor se podГ­val na ostatnГ­, na jejich loДЏ a potom na moЕ™e, kterГ© se rozprostГ­ralo pЕ™ed nimi. TeДЏ uЕѕ v tom byli aЕѕ po uЕЎi, jejich konД› byli pryДЌ a oni uЕѕ nemohli jinam, neЕѕ pЕ™Г­mo kupЕ™edu. VГЅprava zaДЌГ­nala bГЅt aЕѕ pЕ™Г­liЕЎ opravdovГЎ. Byli v tom sami, bez ЕѕГЎdnГ© podpory a jedinГ© co mД›li, byla tato malГЎ loДЏ, kterГЎ je brzy odnese daleko od domovskГ©ho Prstenu. ZdГЎlo se, Еѕe uЕѕ nenГ­ cesty zpГЎtky.

„A jak jГ­ dostaneme do hlubЕЎГ­ vody?“ zeptal se Conval a dГ­val se dolЕЇ k plГЎЕѕi, kterГЎ byla teДЏ dobrГЅch pД›t metrЕЇ pod nimi. Hrot pЕ™Г­dД› byl zarytГЅ v pГ­sku plГЎЕѕe, ale vД›tЕЎina lodi se pohupovala na vlnГЎch pЕ™Г­boje. I tak ale sedД›la v pГ­sku plГЎЕѕe velmi bezpeДЌnД›.

„Tady!“ Е™ekl Conven.

DoЕЎli k nД›mu na druhГЅ bok lodi, kde byl pЕ™ikovГЎn tД›ЕѕkГЅ ЕѕeleznГЅ Е™etД›z, na jehoЕѕ konci, kterГЅ pЕ™epadal pЕ™es bok lodi, byla velkГЎ, tД›ЕѕkГЎ ЕѕeleznГЎ koule. PevnД› sedД›la v pГ­sku plГЎЕѕe.

Conven si nasadil rukavice ze svГ© zbroje, obД›ma rukama uchopil Е™etД›z a zaДЌal jej vytahovat nahoru. Jeho tvГЎЕ™ okamЕѕitД› zrudla, funД›l a potom se i vrДЌivД› roznadГЎval, ale nebylo to nic platnГ©. NedokГЎzal s koulГ­ ani pohnout.

„Je to moc tД›ЕѕkГЅ,“ zavrДЌel.

Conval s Thorem okamЕѕitД› pЕ™ispД›chali na pomoc a i kdyЕѕ za Е™etД›z vzali tЕ™i pГЎry paЕѕГ­ namГ­sto jednoho, i tak byli ЕЎokovГЎni vahou kotevnГ­ koule. I ve tЕ™ech dokГЎzali s koulГ­ pohnout jenom trochu. Nakonec to vzdali a koule se s ЕѕuchnutГ­m zaryla zpГЎtky do vlhkГ©ho pГ­sku.

„PusЕҐte mД› k tomu taky,“ Е™ekl Elden a pЕ™istoupil k Е™etД›zu.

SvГЅma obrovskГЅma rukama se natГЎhnul pЕ™es jejich hlavy, chytil Е™etД›z a mocnД› zabral. K pЕ™ekvapenГ­ vЕЎech se koule zvedla ze zemД› jenom dГ­ky EldenovД› sГ­le. OkamЕѕitД› opД›t pЕ™iskoДЌili na pomoc a tahali kouli kousГ­ДЌek po kousГ­ДЌku vГЅЕЎ a vГЅЕЎe, dokud ji koneДЌnД› nedostali na palubu.

LoДЏ se okamЕѕitД› zaДЌala na vlnГЎch pЕ™Г­boje pohybovat o poznГЎnГ­ ЕѕivД›ji, ale jejГ­ pЕ™Г­ДЏ stГЎle zЕЇstГЎvala vytaЕѕenГЎ na bЕ™ehu.

„Ty tyДЌe!“ Е™ekl Reece.

OtoДЌili se a skuteДЌnД› spatЕ™ili nД›kolik tlustГЅch dЕ™evД›nГЅch tyДЌГ­, kterГ© pЕ™ipomГ­naly spГ­ЕЎe kmeny mladГЅch stromЕЇ. Byly moЕѕnГЎ deset metrЕЇ dlouhГ© a ДЌekaly pЕ™ipoutanГ© k bokЕЇm lodi. Thor si uvД›domil, jakГЅ je jejich ГєДЌel. DobД›hli s Reecem k nim a chopili se jednГ©, zatГ­mco Conval s Convenem odvazovali druhou.

„Jakmile se odstrДЌГ­me,“ kЕ™ikl Thor po ostatnГ­ch, „vy ostatnГ­ okamЕѕitД› vykasГЎte plachty!“

Potom dostali tyče přes zábradlí, zabodli je do písku a vší silou se do nich opřeli. Všichni do jednoho vykřikli námahou. Loď se pomaloučku o malý kousek pohnula směrem do vody. Elden s O’Connorem v ten samý okamžik doběhli ke středovému stěžni, odvázali lana držící plátěnou plachtu, a všemi silami je začali tahat nahoru na stěžeň. Pro tento plán dul vhodný vítr a tak Thor i ostatní brzy pocítili, že síla, kterou musejí vynakládat proti pláži, je přece jen slabší než před okamžikem. Plachty začínaly nabírat vítr a pomáhat jim v pohybu.

Po několika dlouhých minutách zápolení se loď konečně zhoupla a ztratila pevnou stabilitu pláže. Paže všech se v té době již třásly vyčerpáním. Elden s O’Connorem vykasali plachty na plnou žerď a loď už se vlastní hybnou silou začala pohybovat proti příboji a směrem na otevřené moře.

Všichni oslavně, ale také unaveně vykřikli, vytáhli tyče zpět na palubu, umístili je zpět na svá místa podél boků lodí a potom ještě pomohli Eldenovi s O’Connorem uvázat a zajistit správně všechna lana plachtoví. Krohn si mezitím našel místo na hromadě náhradních lan a celou akci s poměrně nezúčastněným pohledem sledoval.

Loď se začala zmítat v příboji, který ji začal otáčet bokem k pláži, což plachtám značně ubíralo na efektivitě. Thora i O’Connora napadlo ve stejný moment, že se někdo musí chopit kormidla a také k němu ve stejnou chvíli dorazili.

„ChceЕЎ to vzГ­t?“ zeptal se ho Thor.

O’Connor přikývl.

„RГЎd bych to zkusil.“

Brzy nabrali rychlost, pЕ™ekonali pЕ™Г­boj a se silnГЅm vД›trem v zГЎdech vyrazili do naЕѕloutlГЅch vod Tartuvianu. Plachty je hnaly kupЕ™edu a vЕЎichni si koneДЌnД› mohli poЕ™ГЎdnД› oddechnout. Byli na cestД›.

Thor s Reecem pЕ™eЕЎel palubu na pЕ™Г­ДЏ. Krohn se k nim zГЎhy pЕ™idal a opЕ™el se bokem o Thorovu nohu. Jeho pГЎn jej nД›kolikrГЎt pohladil po hlavД› a srsti na hЕ™betД›. Leopard na to reagoval tak, Еѕe se pЕ™ednГ­mi tlapami opЕ™ed o hrazenГ­ lodi a zaДЌal Thorovi olizovat tvГЎЕ™. Ten mu z pytle se zГЎsobami vytГЎhl pД›knГЅ kousek suЕЎenГ©ho masa. Krohn jej okamЕѕitД› zhltnul.

Potom pЕ™ehlГ©dli zdГЎnlivД› nekoneДЌnГ© moЕ™e pЕ™ed sebou. Na vzdГЎlenГ©m horizontu se ДЌernalo mnoЕѕstvГ­ imperiГЎlnГ­ch plachet, kterГ© se vzdalovaly podГ©l jiЕѕnГ­ polokoule Prstenu na McCloudskou stranu. NaЕЎtД›stГ­ mД›li oДЌividnД› jinГ© povely a jenom ztД›ЕѕГ­ mohli zahlГ©dnout malou, osamД›lou MacGilskou loДЏ za jejich zГЎdy. Nebe bylo jako vymetenГ©, vГ­tr na otevЕ™enГ©m moЕ™i jeЕЎtД› zesГ­lil, a tak brzy nabrali velice sluЕЎnou rychlost.

Thor pЕ™emГЅЕЎlel, co na nД› asi za tou masou vody ДЌekГЎ. Jak dlouho to potrvГЎ neЕѕ pЕ™istanou u imperiГЎlnГ­ch bЕ™ehЕЇ a jakГ©ho se jim tam asi dostane uvГ­tГЎnГ­. Ani nechtД›l pЕ™emГЅЕЎlet o tom, jak by se jim mohlo podaЕ™it ten meДЌ najГ­t a jak to vЕЎechno asi skonДЌГ­. VeЕЎkerГЎ pravdД›podobnost hrГЎla na tГ©to vГЅpravД› proti nim, ale i tak mД›l najednou radost, Еѕe jsou koneДЌnД› na cestД›, Еѕe se dostali uЕѕ takhle daleko a nepЕ™estГЎval vД›Е™it, Еѕe se jim to nakonec nД›jak podaЕ™Г­.

„A co kdyЕѕ tam vЕЇbec nenГ­?“ zeptal se Reece.

Thor se na nД›j podГ­val.

„MeДЌ Osudu,“ upЕ™esnil Reece. „Co kdyЕѕ tam nenГ­? Nebo co kdyЕѕ je ztracenГЅ? Nebo zniДЌenГЅ? Co kdyЕѕ ho jednoduЕЎe nedokГЎЕѕeme najГ­t? ImpГ©rium je obrovskГ©.“

„Anebo co kdyЕѕ imperiГЎni pЕ™ijdou na to, jak meДЌem vlГЎdnout?“ zeptal se Elden, kterГЅ se k nim mezitГ­m pЕ™idal, svГЅm hlubokГЅm hlasem.

„Anebo co kdyЕѕ ho najdem, ale nedokГЎЕѕeme ho donГ©st zpГЎtky?“ pЕ™idal se k rozhovoru i Conven.

Nikdo nemД›l ani na jednu z tД›ch otГЎzek nД›jakou rozumnou odpovД›ДЏ, a tak jenom stГЎli a dГ­vali se na moЕ™e kolem sebe, jako by snad ono mohlo pomoci s Е™eЕЎenГ­m. Ta vГЅprava byla ЕЎГ­lenstvГ­ a Thor to dobЕ™e vД›dД›l.

Е Г­lenstvГ­.




KAPITOLA ДЊTVRTГЃ


Gareth chodil sem a tam po kamennГ© podlaze soukromГ© studovny svГ©ho otce. Byla to malГЎ komnata v nejvyЕЎЕЎГ­ vД›Еѕi hradu, kterou jeho otec s Гєzkostlivou peДЌlivostГ­ vybavil knihami. Gareth je teДЏ kousek po kousku niДЌil.

PЕ™echГЎzel od police k polici, vyhazoval z nich cennГ© svazky psanГ© na prastarГ©m, kЕ™ehkГ©m pergamenu, kterГ© byly rodinnГЅm pokladem po celГ© generace. Trhal strГЎnky, obГЎlky a ЕЎlapal po nich. UtrЕѕky listЕЇ padaly vЕЎude po podlaze jako vloДЌky ДЌerstvГ©ho snД›hu, zЕЇstГЎvaly na jeho obleДЌenГ­ a dokonce se mu lepily na tvГЎЕ™ vlhkou jeho vlastnГ­mi slinami. Hodlal roztrhat na kusy ГєplnД› vЕЎechno, co jeho otec kdy miloval. A teДЏ pЕ™iЕЎly na Е™adu knihy.

Potom se zarazil, rozbД›hl se k pracovnГ­mu stolu a tЕ™esoucГ­ma rukama se chopil svГ© opiovГ© dГЅmky, ze kterГ© mocnД› potГЎhl jako kdyЕѕ se hladem umГ­rajГ­cГ­ ДЌlovД›k koneДЌnД› dostane ke kusu chleba. Byl zГЎvislГЅ. KouЕ™il opium uЕѕ celГ© dny, aby vypudil z hlavy vidiny vlastnГ­ho otce, kterГ© jej straЕЎily ve dne i v noci od okamЕѕiku, kdy byl zavraЕѕdД›n.

KdyЕѕ Gareth odloЕѕil dГЅmku a s uvolnД›nГ­m vydechl kouЕ™, spatЕ™il vedle sebe stГЎt svГ©ho otce. Tedy spГ­ЕЎe jeho rozklГЎdajГ­cГ­ se tД›lo. PokaЕѕdГ© vypadal hЕЇЕ™ a hЕЇЕ™e, a ДЌГ­m dГЎl vГ­ce se blГ­Еѕil uЕѕ jenom kostlivci, kterГ©ho halilo stГЎle mГ©nД› masa. Gareth sebou polekanД› trhnul a podГ­val se stranou.

DЕ™Г­ve zkouЕЎel na tu vidinu ГєtoДЌit, ale ДЌasem se nauДЌil, Еѕe je to ГєplnД› k niДЌemu. TakЕѕe teДЏ vЕѕdycky jenom odvrГЎtil hlavu a snaЕѕil se dГ­vat nД›kam jinam. Bylo to pokaЕѕdГ© stejnГ©. Jeho otec mД›l na hlavД› rezavou korunu, otevЕ™enou pusu, vyДЌГ­tavГ© oДЌi a vЕѕdy na nД›j mГ­Е™il ukazovГЎДЌkem pravГ© ruky. Z toho straЕЎlivГ©ho pohledu Gareth vЕѕdy cГ­til, Еѕe jsou jeho dny nevyhnutelnД› seДЌteny a Еѕe je jenom otГЎzka ДЌasu, neЕѕ se k otci pЕ™idГЎ. Na svД›tД› nebylo nic, co by nenГЎvidД›l vГ­c neЕѕ tohle zjevenГ­. Pokud na otcovД› vraЕѕdД› bylo nД›co opravdu pЕ™Г­jemnГ©ho, byl to jistД› fakt, Еѕe uЕѕ se nebude muset dГ­vat na tu jeho tvГЎЕ™. JenЕѕe teДЏ jГ­ ironicky vГ­dal mnohem ДЌastД›ji neЕѕ kdykoliv pЕ™edtГ­m.

NevydrЕѕel to, otoДЌil se a vЕЎГ­ silou mrЕЎtil po otci svou opiovou dГЅmku. Snad doufal, Еѕe kdyЕѕ pЕ™edmД›t poletГ­ dostateДЌnД› rychle, pЕ™ece jen nД›jak ducha zasГЎhne.

DГЅmka proletД›la neЕЎkodnД› vzduchem a roztЕ™Г­ЕЎtila se o protД›jЕЎГ­ zeДЏ na malГ© kousky. BГЅvalГЅ krГЎl dГЎl nehnutД› stГЎl a zГ­ral na svГ©ho nezdГЎrnГ©ho syna.

„To svinstvo ti nijak nepomЕЇЕѕe,“ zavrДЌel zГЎhrobnГ­m hlasem.

Gareth uЕѕ to nemohl vydrЕѕet. ZuЕ™ivД› vyrazil proti zjevenГ­ a s napЕ™aЕѕenГЅma rukama jej chtД›l chytit za krk, ale jako vЕѕdy nenahmatal nic jinГ©ho neЕѕ prГЎzdnГЅ prostor, nД›kolikrГЎt klopГЅtl, narazil hlavou do dЕ™evД›nГ©ho studijnГ­ho stolu a strhnul jej na sebe na kamennou podlahu.

Chvíli hekal na břiše a potom se překulil na záda. Uvědomil si, že si o něco rozřízl ruku. Rukáv jeho hedvábné haleny se zbarvil krví. Mimo jiné si v té chvíli uvědomil, že v tomto oblečení chodí už několik dní a ani na spaní jej nesundával. Nebo to už byly týdny? Podíval se k velkému zrcadlu, stojícímu v rohu komnaty, a spatřil, že má na hlavě strašlivé vrabčí hnízdo. Víc než člověka vysoce urozeného původu připomínal nějakého obyčejného sedláka. Najednou nedokázal uvěřit, že mohl klesnout až tak hluboko. Ale proč by ho to mělo zajímat, jediné co zůstalo v jeho životě důležité, byla nepřekonatelná touha ničit – zničit jakýkoliv pozůstatek po otci. Nejradši by nechal zbořit celý tenhle hrad a Králův Dvůr klidně s ním. To by byla aspoň pořádná pomsta za to, jak s ním odmalička zacházeli. Ty vzpomínky v něm byly zaražené jako nějaký trn, který nikdy nedokázal odstranit.

DveЕ™e pracovny se opatrnД› otevЕ™ely a dovnitЕ™ vstoupil jeden z GarethovГЅch osobnГ­ch sluhЕЇ. V jeho oДЌГ­ch se zraДЌil nezastГ­ranГЅ strach.

„MЕЇj pane,“ Е™ekl. „SlyЕЎel jsem rГЎnu. Jsi v poЕ™ГЎdku? MЕЇj pane, ty krvГЎcГ­ЕЎ!“

Gareth se na toho mladГ­ka nenГЎvistnД› podГ­val. Pokusil se vydrГЎpat zpГЎtky na nohy, aby se na nД›j mohl oboЕ™it, ale po nД›ДЌem uklouzl a znovu se zЕ™Г­til k zemi. Opium si vybГ­ralo daЕ€ a jemu se ЕЎГ­lenД› toДЌila hlava.

„MЕЇj pane, pomohu ti!“

MladГЅ sluha pЕ™ispД›chal ke krГЎli a chytil jej za paЕѕi, kterГЎ byla teДЏ vГ­c paЕѕГ­ kostlivce neЕѕ zdravГ©ho ДЌlovД›ka.

Ale Gareth si i tak jeЕЎtД› uchoval dost sil a v okamЕѕiku, kdy se ho mladГ­k dotkl, jej odstrДЌil s takovou silou, Еѕe padl na zadek tГ©Еѕ.

„JeЕЎtД› jednou se mД› dotkneЕЎ a nechГЎm ti useknout obД› ruce,“ zasyДЌel.

Sluha se ve strachu snaЕѕil odsunout co nejdГЎle. V tom okamЕѕiku se ve dveЕ™Г­ch objevil dalЕЎГ­, se kterГЅm pЕ™ichГЎzel jakГЅsi starГЅ muЕѕ, kterГ©ho Gareth nejasnД› poznГЎval. VД›dД›l vcelku jistД›, Еѕe ho znГЎ, ale v tГ© chvГ­li jej nedokГЎzal nikam pЕ™iЕ™adit.

„MЕЇj pane,“ ozval se muЕѕ vetchГЅm hlasem, „oДЌekГЎvГЎme tД› s Radou v TrЕЇnnГ­m sГЎle uЕѕ pЕЇl dne. RadnГ­ uЕѕ nemohou dГ©le ДЌekat. Donesly se nГЎm velmi zГЎvaЕѕnГ© zprГЎvy a musГ­me ti je pЕ™edloЕѕit jeЕЎtД› pЕ™ed zГЎpadem slunce. PЕ™ijdeЕЎ za nГЎmi, prosГ­m?“

Gareth se na muЕѕe zamraДЌil a snaЕѕil se pochopit, kdo to vlastnД› je. Е?Г­kal si, Еѕe ten staЕ™ec urДЌitД› slouЕѕil jeho otci. V jeho Radě…zasedГЎní…vЕЎechno se to v jeho hlavД› vГ­Е™ilo jako klubko hladovГЅch hadЕЇ.“

„Kdo jsi?“ zeptal se.

„MЕЇj pane, jsem Aberthol. VГЎЕѕenГЅ rГЎdce tvГ©ho ctД›nГ©ho otce,“ odpovД›dД›l starГЅ muЕѕ a pЕ™istoupil blГ­Еѕe.

Pomalu se něco začínalo objevovat. Aberthol. Rada. Zasedání. V Garethově hlavě leželo nedozírné pole nafukovacích balonků, po nichž se právě prohánělo stádo zdivočelých slonů. Přál si, aby mu všichni jednoduše dali pokoj.“

„Nech mД› bГЅt,“ vyЕЎtД›kl. „VЕЎak jГЎ pЕ™ijdu.“

Aberthol pЕ™ikГЅvl a pospГ­ЕЎil si ze dveЕ™Г­ jeЕЎtД› neЕѕ se nД›co stane. Sluha za nimi potom nehluДЌnД› zavЕ™el.

Gareth klečel na zemi, krvácející rukou se držel za hlavu a snažil se vzpomenout si. Bylo toho na něj už příliš. Přesto se však jednotlivé střípky začínaly skládat jeden k druhému. Štít je vypnutý, Impérium útočí, polovina jeho dvora jej opustila, jeho sestra Gwendolyn je odvedla pryč, do Silésie…Gwendolyn…. To bylo ono. To bylo to, na co se pokoušel vzpomenout.

Gwendolyn. StraЕЎlivД› ji nenГЎvidД›l. VГ­ce neЕѕ kdykoliv dЕ™Г­ve teДЏ laДЌnil po jejГ­ krvi. Musel ji nechat co nejdЕ™Г­ve zabГ­t. VЕЎechny jeho problГ©my jsou jenom nГЎsledkem jejГ­ch akcГ­. MusГ­ najГ­t cestu, jak se k nГ­ dostat, i kdyby pЕ™i tom mД›l sГЎm zahynout. A jestli se mu to podaЕ™Г­, tak potom zabije i vЕЎechny ostatnГ­ sourozence.

Ta myЕЎlenka mu pomohla cГ­tit se o nД›co lГ©pe.

S vynaloЕѕenГ­m obrovskГ© snahy se potom dostal zpГЎtky na nohy a potГЎcivД› se vydal napЕ™Г­ДЌ mГ­stnostГ­. KdyЕѕ se blГ­Еѕil ke dveЕ™Г­m, vЕЎiml si vedle nich stojГ­cГ­ alabastrovГ© busty, kterГЎ znГЎzorЕ€ovala jeho otce MacGila. S vГЅrazem ЕЎГ­lence ji obД›ma rukama uchopil a zuЕ™ivД› jГ­ mrЕЎtil proti zdi.

Busta se rozletД›la na tisГ­c malГЅch kouskЕЇ a Gareth se poprvГ© po nД›kolika dnech spokojenД› usmГЎl. MoЕѕnГЎ, Еѕe dneЕЎek jeЕЎtД› nebude tak ЕЎpatnГЅ, jak se zatГ­m zdГЎlo.



*



Gareth pospГ­chal do TrЕЇnnГ­ho sГЎlu, nГЎsledovГЎn hlouДЌkem osobnГ­ch sluhЕЇ. PЕ™i vstupu za sebou schvГЎlnД› sГЎm prudce zabouchl dveЕ™e, aby vЕЎichni uvnitЕ™ mГ­stnosti poznali, Еѕe uЕѕ je tady. RadnГ­ se okamЕѕitД› postavili za svГЅm stolem do pozoru.

ObyДЌejnД› by to Garetha potД›ЕЎilo, ale dneska mu bylo vЕЎechno jedno. ZjevenГ­ otce mu zkazilo nГЎladu a vztek na sestru, kterГЎ jej opustila, to vЕЎe jenom znГЎsobil. Jeho emoce hrozily vybouchnout kaЕѕdГЅm okamЕѕikem a on potЕ™eboval, aby se o tom svД›t dovД›dД›l.

Ve svГ©m opiovГ©m opojenГ­ se potГЎcel napЕ™Г­ДЌ rozhlehlГЅm sГЎlem k trЕЇnu. DesГ­tky rГЎdcЕЇ pokornД› ДЌekaly, aЕѕ se na nД›m usadГ­. Jeho Rada se silnД› rozrostla a nГЎlada dneЕЎnГ­ho zasedГЎnГ­ byla vzruЕЎenГЎ, protoЕѕe mД›sto opouЕЎtД›lo stГЎle vГ­ce a vГ­ce lidГ­, a takГ© pЕ™edevЕЎГ­m kvЕЇli zvД›stem, Еѕe Е tГ­t je nefunkДЌnГ­. KaЕѕdou chvГ­li se navГ­c rЕЇznГ­ lidГ© pokouЕЎeli dostat na zasedГЎnГ­, aby se dovД›dД›li nД›jakГ© odpovД›di.

Gareth samozЕ™ejmД› nemД›l ani jedinou.

KdyЕѕ stoupal po slonovinovГЅch schodech, vedoucГ­ch k otcovД› trЕЇnu, vЕЎiml si, Еѕe vedle nД›j stojГ­ lord Kultin, nГЎjemnГЅ rytГ­Е™, velitel jeho osobnГ­ ЕѕoldГЎckГ© jednotky a nejspГ­ЕЎe jeden z poslednГ­ch, kterГЅm jeЕЎtД› mohl plnД› dЕЇvД›Е™ovat. Za nГ­m stГЎlo nД›kolik desГ­tek jeho muЕѕЕЇ. Jako vЕѕdy bez sebemenЕЎГ­ho pohybu, rovnГ­ jako svГ­ДЌky, ruce pЕ™ipravenГ© na meДЌГ­ch. Budili dojem, Еѕe jsou pЕ™ipravenГ­ v kterГ©mkoliv momentu na GarethЕЇv povel vyrazit a zaДЌГ­t zabГ­jet. To dobЕ™e pЕЇsobilo na jeho rГЎdce. A Garethovi samotnГ©mu to poskytovalo konejЕЎivГЅ pocit bezpeДЌГ­ v tomto zmatenГ©m svД›tД›.

Posadil se na trЕЇn a pЕ™ehlГ©dl mГ­stnost. Bylo v nГ­ tolik tvГЎЕ™Г­, nД›kterГ© z nich poznГЎval, ale velkou vД›tЕЎinu ne. A nikomu z tД›ch lidГ­ nevД›Е™il. KaЕѕdГЅm dnem svЕЇj dvЕЇr ДЌistil od zrГЎdcЕЇ, posГ­lal je do podzemnГ­ch kobek a jeЕЎtД› mnohem ДЌastД›ji rovnou na oprГЎtku. V poslednГ­ dobД› neproЕЎel ani jedinГЅ den, aby nenechal zabГ­t alespoЕ€ hrstku muЕѕЕЇ. Е?Г­kal si, Еѕe je to docela dobrГ© opatЕ™enГ­, alespoЕ€ to udrЕѕГ­ jeho poddanГ© nohama na zemi a oni nebudou kout ЕѕГЎdnГ© pikle.

MГ­stnost se v tichosti posadila, ale nikdo nepromluvil. VЕЎichni, zdГЎlo se, mД›li strach zaДЌГ­t. CoЕѕ bylo pЕ™esnД› to, co Gareth potЕ™eboval. PЕЇsobit strach svГЅm poddanГЅm mu ДЌinilo doslova fyzickГ© potД›ЕЎenГ­.

KoneДЌnД› se osmД›lil Aberthol a pЕ™edstoupil pЕ™ed krГЎle. Гљdery jeho hole o podlahu rezonovaly tichou mГ­stnostГ­. OdkaЕЎlal si.

„MЕЇj krГЎli,“ zaДЌal, „Еѕijeme v ДЌasech velkГЅch problГ©mЕЇ. Nejsem si jistГЅ, jakГ© zprГЎvy se k tobД› jiЕѕ donesly, Е tГ­t je neaktivnГ­, Gwendolyn opustila mД›sto se StЕ™Г­brnГЅmi, LegiГ­, velkou ДЌГЎstГ­ bД›ЕѕnГ©ho vojska a polovinou poddanГЅch. Ti, kteЕ™Г­ zЕЇstali, k tobД› vzhlГ­ЕѕejГ­ v nadД›ji. RГЎdi by vД›dД›li, co se bude dГ­t teДЏ. LidГ© potЕ™ebujГ­ nД›jakou reakci, mЕЇj krГЎli.“

„NavГ­c,“ osmД›lil se dalЕЎГ­ z radnГ­ch, kterГ©ho Gareth poznГЎval jenom velice matnД›, „ЕЎГ­Е™Г­ se zvД›sti, Еѕe KaЕ€on uЕѕ dokonce byl pЕ™ekonГЎn a Еѕe cГ­saЕ™ Andronicus napadl McCloudskou stranu Prstenu v ДЌele milionovГ© armГЎdy.

VЕЎichni podД›ЕЎenД› zalapali po dechu, dokonce i Kulkinovi disciplinovanГ­ vojГЎci si mezi sebou zaДЌali ЕЎeptat. V sГЎle byla zaseta semГ­nka paniky a strachu.

„To nemЕЇЕѕe bГЅt pravda!“ vykЕ™ikl jeden z vojГЎkЕЇ.

„NejspГ­ЕЎe to pravda je!“ trval na svГ©m RadnГ­.

„Potom jsme nadobro ztraceni!“ vykЕ™ikl nД›kdo dalЕЎГ­. „Pokud jsou McCloudi vyЕ™Г­zeni, my budeme dalЕЎГ­ na Е™adД›, a teДЏ nejsme schopni je nijak zadrЕѕet.“

„MД›li bychom probrat podmГ­nky naЕЎГ­ kapitulace, mЕЇj krГЎli,“ Е™ekl Aberthol klidnД›.

„Kapitulace?!“ ozval se rozhoЕ™ДЌenГЅ hlas dalЕЎГ­ho z vojГЎkЕЇ. „JГЎ se ЕѕГЎdnГ©mu cizinci nevzdГЎm!“

„Pokud se nevzdГЎme,“ odpovД›dД›l mu jinГЅ. „RozdrtГ­ nГЎs na padrЕҐ. Jak se mЕЇЕѕeme postavit milionu vojГЎkЕЇ?“

MГ­stnost se rozhoЕ™ДЌenД› rozdebatovala. RadnГ­ i vojГЎci se hГЎdali mezi sebou. ZavlГЎdl naprostГЅ chaos.

PЕ™edseda rady zaklepal svou Еѕeleznou o holГ­ o kamennou podlahu, aby zjednal poЕ™ГЎdek.

„TICHO!“

SГЎl se postupnД› uklidnil a vЕЎichni se opД›t podГ­vali smД›rem ke Garethovi.

„Toto jsou vЕЎechno rozhodnutГ­ hodnГЎ krГЎle a ne nГЎs,“ Е™ekl pЕ™edseda Rady. „KrГЎl Gareth MacGil je jedinГЅ, kdo mГЎ o podmГ­nkГЎch kapitulace pЕ™emГЅЕЎlet – pokud k nГ­ vЕЇbec podle jeho nГЎzoru mГЎ dojГ­t. Nikdo z nГЎs do toho nemГЎ co strkat nos.“

Gareth se na trЕЇnД› neklidnД› oЕЎil.

„MЕЇj pane,“ Е™ekl Aberthol vyДЌerpanГЅm hlasem, „jak bychom se podle tebe mД›li s imperiГЎlnГ­ hrozbou vypoЕ™ГЎdat?“

MГ­stnost se propadla do hrobovГ©ho ticha.

Gareth nehnutД› sedД›l, dГ­val se na svГ© radnГ­ a chtД›l jim odpovД›dД›t. JenЕѕe bylo tД›ЕѕЕЎГ­ a tД›ЕѕЕЎГ­ udrЕѕet myЕЎlenky pohromadД›. V hlase mu stГЎle znД›l otcЕЇv vyДЌГ­tavГЅ hlas, jako by byl zase malГЅ kluk. MД›l pocit, Еѕe z toho neustГЎvajГ­cГ­ho kЕ™iku snad zeЕЎГ­lГ­, ale nijak se toho nemohl zbavit.

Nehty nevД›domky znovu a znovu ЕЎkrГЎbal dЕ™evД›nГ© opД›radlo svГ©ho trЕЇnu a skЕ™Г­pavГЅ zvuk, kterГЅ tГ­m vytvГЎЕ™el, se odrГЎЕѕel vЕЎude po ztichlГ©m sГЎle.

RadnГ­ si zaДЌali vymД›Е€ovat neklidnГ© pohledy.

„MЕЇj krГЎli,“ vyzval jej dalЕЎГ­ z nich, „pokud si vybereЕЎ vojenskГ© Е™eЕЎenГ­, musГ­me okamЕѕitД› zaДЌГ­t s opevЕ€ovГЎnГ­m KrГЎlova Dvora. MusГ­me zapeДЌetit vЕЎechny brГЎny, silnice a zpevnit hradby. MusГ­me se zГЎsobit na dlouhГ© oblГ©hГЎnГ­ a pЕ™ijmout do mД›sta obyvatele okolnГ­ch vesnic, musГ­me stГЎhnout co nejvГ­ce vojГЎkЕЇ budeme schopni a ze schopnГЅch muЕѕЕЇ dalЕЎГ­ vycviДЌit. Je to mnoho, co musГ­me udД›lat a ДЌasu mЕЇЕѕe bГЅt mГЎlo. ProsГ­m, nГЎЕЎ krГЎli, povД›z nГЎm, co dД›lat.“

Nato se mГ­stnost opД›t propadla do zadumanГ©ho ticha. VЕЎichni se dГ­vali na Garetha.

Ten koneДЌnД› znovu zvedl bradu a podГ­val se na nД›.

„Nebudeme s ImpГ©riem bojovat,“ prohlГЎsil, „ale ani se nevzdГЎme.“

V mГ­stnosti nezЕЇstal jedinГЅ ДЌlovД›k, kterГЅ by nemД›l na tvГЎЕ™i zmatenГЅ vГЅraz.

„Co tedy potom mГЎme dД›lat, mЕЇj krГЎli?“ zeptal se Aberthol.

Gareth si odkaЕЎlal.

„Zabijeme Gwendolyn!“ vykЕ™ikl. „To je jedinГ©, na ДЌem teДЏ zГЎleЕѕГ­.“

NГЎsledovala dalЕЎГ­ vlna ЕЎokovanГ©ho ticha.

„Gwendolyn?“ zeptal se jeden z radnГ­ch pЕ™ekvapenД›, zatГ­mco ostatnГ­ si mezi sebou zaДЌali rozhoЕ™ДЌenД› ЕЎeptat.

„PoЕЎleme za nГ­ vЕЎechny naЕЎe sГ­ly, aby ji zabily a spolu s nГ­ vЕЎechny, kteЕ™Г­ nГЎs zradili. MusГ­me je zniДЌit jeЕЎtД› pЕ™edtГ­m, neЕѕ se dostanou do SilГ©sie,“ oznГЎmil jim Gareth.

„MЕЇj krГЎli, ale jak nГЎm to mГЎ pomoci?“ zeptal se nД›kdo. „Pokud vyrazГ­me abychom ji napadli, budeme potom pЕ™ed imperiГЎlnГ­m Гєtokem zcela nechrГЎnД›ni. ObklГ­ДЌГ­ nГЎs a potom nГЎs vЕЎechny pozabГ­jГ­.“

„KrГЎlЕЇv DvЕЇr tГ­m bude zcela otevЕ™enГЅ Гєtoku!“ vykЕ™ikl nД›kdo jinГЅ. „Pokud se nehodlГЎme vzdГЎt, musГ­me se tu co nejlГ©pe opevnit a musГ­me s tГ­m zaДЌГ­t okamЕѕitД›!“

PoslednГ­ nГЎzor byl doprovГЎzen mnoha souhlasnГЅmi vГЅkЕ™iky.

Gareth se chladnГЅma oДЌima podГ­val na radnГ­ho, kterГЅ onu vД›tu pronesl.

„PouЕѕijeme vЕЎechny muЕѕe, kterГ© mГЎme, aby zabili mou sestru!“ Е™ekl temnД›. „NezЕЇstane tu ani jedinГЅ!“

VЕЎichni opД›t ztichli, zatГ­mco onen radnГ­ pobouЕ™enД› vyskoДЌil ze svГ© Еѕidle.

„JГЎ se nebudu dГ­vat, jak je KrГЎlЕЇv DvЕЇr niДЌen jenom kvЕЇli tvГЅm soukromГЅm zГЎjmЕЇm. Tohle nemЕЇЕѕu podpoЕ™it!“

„Ani jГЎ ne!“ ozvala se polovina muЕѕЕЇ v sГЎle.

Gareth cГ­til jak mu stoupГЎ ЕѕluДЌ a uЕѕ se chystal vstГЎt, kdyЕѕ tu se najednou hlavnГ­ dveЕ™e sГЎlu otevЕ™ely dokoЕ™ГЎn a dovnitЕ™ vkrГЎДЌel velitel toho, co zbylo z jeho armГЎdy. VЕЎichni se na nД›j podГ­vali. Za sebou tГЎhl otrhanГ©ho, ЕЎpinavГ©ho muЕѕe s rukama svГЎzanГЅma za zГЎdy. Dovlekl jej do stЕ™edu mГ­stnosti pЕ™Г­mo pЕ™ed krГЎle.

„MЕЇj pane,“ Е™ekl velitel chladnД›. „Tento muЕѕ patЕ™Г­ ke skupinД›, kterГЎ ukradla MeДЌ Osudu. Е est jich bylo povД›ЕЎeno. Tohle je sedmГЅ, ten kterГЅ utekl. MГЎ velmi zajГ­mavou historku o tom, co se stalo.“

Potom do muЕѕe strДЌil.

„Mluv!“

Chlap se nervoznД› rozhlГ©dl kolem sebe a vГЎhal. Nakonec ale zaДЌal:

„Dostali jsme rozkaz ten meДЌ ukrГЎst!“

MГ­stnost se promД›nila v ztД›lesnД›nГ­ pozornosti.

„Bylo nГЎs devatenГЎct!“ pokraДЌoval trhan. „Tucet muЕѕЕЇ jej odvezlo pryДЌ. Pod plГЎЕЎtД›m noci pЕ™ekroДЌili KaЕ€on a pokraДЌovali do DivoДЌiny. Schovali meДЌ ve voze, a vojГЎci, kteЕ™Г­ hlГ­dajГ­ na mostД›, nemД›li nejmenЕЎГ­ dЕЇvod jej zevrubnД› prohledГЎvat. NГЎs sedm mД›lo v pokynech, Еѕe mГЎme zЕЇstat tady. Bylo nГЎm Е™eДЌeno, Еѕe budeme chyceni, na oko na nД›jakГЅ ДЌas uvД›znД›ni a potom potajГ­ propuЕЎtД›ni. Ale namГ­sto toho byli moji pЕ™ГЎtelГ© popraveni. MД› by potkalo to samГ©, kdybych byl v okamЕѕiku, kdy pro nД› pЕ™iЕЎli, zrovna s nimi.“

MГ­stnostГ­ se zaДЌalo ЕЎГ­Е™it zmatenГ© ЕЎeptГЎnГ­.

„A kam MeДЌ vezou?“ strДЌil do nД›j hrubД› velitel.

„To jГЎ nevГ­m. NД›kam hluboko na imperiГЎlnГ­ ГєzemГ­.“

„Kdo takovou vД›c naЕ™Г­dil?“

„On!“ vykЕ™ikl trhan a kostnatГЅm prstem namГ­Е™il na Garetha. „NГЎЕЎ krГЎl! To on nГЎm Е™ekl, Еѕe to mГЎme udД›lat!“

VЕЎichni zГєДЌastnД›nГ­ se opД›t zlostnД› rozkЕ™iДЌeli a jejich kЕ™ik sГ­lil aЕѕ do okamЕѕiku, kdy hlavnГ­ radnГ­ opД›t zabuЕЎil o zem svou tД›Еѕkou holГ­ a zakЕ™iДЌel na nД› aЕҐ jsou zticha.

SГЎl se trochu utiЕЎil, ale uЕѕ ne ГєplnД›.

Gareth se na trЕЇnД› zatГ­m tЕ™ГЎsl zlostГ­ i strachem. Pomalu se postavil a to koneДЌnД› zpЕЇsobilo, Еѕe nastalo ticho. Pohledy vЕЎech se znovu upЕ™ely k nД›mu.

PomalouДЌku, krok za krokem, sestoupil Gareth ze schodЕЇ. OzvД›na jeho krokЕЇ byla jedinГЅm naruЕЎenГ­m ticha, kterГ© by se teДЏ dalo krГЎjet.

UvolnД›nГЅm krokem doЕЎel do stЕ™edu mГ­stnosti, aЕѕ koneДЌnД› stanul proti tomu otrhanci. ChladnД› se na nД›j potom nД›kolik okamЕѕikЕЇ dГ­val, zatГ­mco se muЕѕ zmГ­tal ve vojГЎkovД› sevЕ™enГ­. Jeho pohled pЕ™itom tД›kal do vЕЎech stran, jenom ne na krГЎle.

„ZlodД›ji a lhГЎЕ™i si v tomto krГЎlovstvГ­ zaslouЕѕГ­ jenom jedinГ©,“ Е™ekl Gareth tГ©mД›Е™ laskavД›.

Potom najednou vytrhl z opasku dГЅku a s rozmachem ji vrazil muЕѕi do srdce.

Trhan vykЕ™ikl bolestГ­ i Гєlekem, a potom se pomalu sesunul k zemi.

Velitel se na Garetha zachmuЕ™il.

„PrГЎvД› jsi zavraЕѕdil ДЌlovД›ka, kterГЅ proti tobД› svД›dДЌil,“ Е™ekl pomalu. „NezdГЎ se ti, Еѕe to v koneДЌnГ©m dЕЇsledku jenom podporuje to, co vypovД›dД›l?“

„JakГ©ho svД›dka,“ rozesmГЎl se Gareth. „MrtvГ­ nemohou svД›dДЌit.“

Velitel zrudnul vzteky.

„NezapomГ­nej, mЕЇj krГЎli. JГЎ jsem velitel poloviny krГЎlovskГ© armГЎdy. Ze mД› nikdo blГЎzny dД›lat nebude. Z tvГЅch ДЌinЕЇ mohu vyvodit jedinГЅ zГЎvД›r a sice, Еѕe jsi vinen tГ­m, ДЌГ­m tД› tu ten muЕѕ naЕ™kl. A proto ti ani jГЎ, ani moji vojГЎci uЕѕ nadГЎle nebudeme slouЕѕit. NamГ­sto toho tД› vezmeme do zajetГ­ na zГЎkladД› zloДЌinu velezrady proti Prstenu!“

Nato velitel pokynul svГЅm muЕѕЕЇm, bylo jich tu nД›kolik desГ­tek, kteЕ™Г­ ihned tasili meДЌe a vykroДЌili, aby Garetha zatkli.

JenЕѕe lord Kultin mД›l v sГЎle dvakrГЎt tolik muЕѕЕЇ. Ti vЕЎichni teДЏ tasili meДЌe tГ©Еѕ a vyrazili postavit se za Garetha.

DvД› Е™ady vojГЎkЕЇ stanuly naproti sobД›, Gareth stГЎl uprostЕ™ed a pЕЇsobil uvolnД›nД›.

Na tvГЎЕ™i mu sedД›l triumfГЎlnГ­ ГєsmД›v, kterГЅ celГЅ patЕ™il veliteli armГЎdy. Jeho muЕѕi byli silnД› pЕ™eДЌГ­sleni Garethovou gardou a on to dobЕ™e vД›dД›l.

„Nebudu zajat nikГЅm,“ zasyДЌel na nД›j krГЎl. „A rozhodnД› ne tebou. Sbal si ty svГ© vojГЎДЌky a vypadnД›te od mГ©ho dvora – anebo se mЕЇЕѕete postavit mГЅm elitnГ­m jednotkГЎm.“

Po nД›kolika vteЕ™inГЎch napД›tГ­ se velitel koneДЌnД› otoДЌil a pokynul svГЅm muЕѕЕЇm, aby sklonili zbranД›. Ti potom pomalu a ostraЕѕitД› ustupovali k vГЅchodu.

„Od dneЕЎnГ­ho dne,“ zahЕ™mД›l velitel jeЕЎtД› ve dveЕ™Г­ch, „vД›z, Еѕe jiЕѕ nejsi mГЅm pГЎnem! ImperiГЎlnГ­ armГЎdД› budeЕЎ ДЌelit ГєplnД› sГЎm. DoufГЎm, Еѕe se k tobД› budou chovat hezky. LГ©pe neЕѕ ses ty zachoval ke svГ©mu otci!“

Nato se poДЌetnГЎ jednotka definitivnД› dala na Гєstup z mГ­stnosti a za Е™inДЌenГ­ jejich zbrojГ­ proudili ven na chodbu.

Zbytek osazenstva sГЎlu, radnГ­, sluhovГ© i pЕ™Г­sluЕЎnГ­ci ЕЎlechty, zЕЇstali zaraЕѕenД› stГЎt. Sem tam si nД›kdo ЕЎeptal.

„Nechte mД› o samotД›!“ zajeДЌel Gareth. „VЕ ICHNI!“

VЕЎichni se okamЕѕitД› vrhli k vГЅchodu, aby krГЎle jeЕЎtД› nepopudili svou vГЎhavostГ­. OdchГЎzela dokonce i jeho osobnГ­ bojovГЎ jednotka.

UvnitЕ™ zЕЇstal jedinГЅ ДЌlovД›k.

Lord Kultin.

PoДЌkal aЕѕ bude s Garethem v mГ­stnosti skuteДЌnД› sГЎm a potom vyrazil k nД›mu. Zastavil se nД›kolik krokЕЇ od nД›j a zadГ­val se mu od tvГЎЕ™e. Z lordova vГЅrazu se, jako vЕѕdy, nedalo vyДЌГ­st nic o tom, co si ve skuteДЌnosti myslГ­. Byla to tvГЎЕ™ ryzГ­ho ЕѕoldГЎka.

„Je mi jedno, co jsi udД›lal nebo proДЌ,“ zaДЌal temnГЅm, vГЎЕѕnГЅm hlasem. „Politika mД› nezajГ­mГЎ. JГЎ jsem bojovnГ­k. ZajГ­mГЎm se pouze o penГ­ze, kterГ© platГ­ЕЎ mnД› a mГЅm muЕѕЕЇm.“

Na okamЕѕik se odmlДЌel.

„Ale pЕ™esto bych rГЎd vД›dД›l, kde je pravda. To jsi tД›m muЕѕЕЇm vГЎЕѕnД› naЕ™Г­dil, aby ten meДЌ odnesli?“

Gareth se na nД›j nehnutД› dГ­val. V lordovГЅch oДЌГ­ch bylo nД›co, ДЌeho si povaЕѕoval i sГЎm u sebe: byly chladnГ©, nelГ­tostnГ© a pЕ™ipravenГ© skoДЌit po jakГ©koliv pЕ™Г­leЕѕitosti si polepЕЎit.

„A jestli ano?“ odpovД›dД›l Gareth otГЎzkou.

Lord Kultin se na nД›j dlouho jenom dГ­val.

„Ale proДЌ?“ zeptal se.

Gareth vЕЎak zЕЇstal nД›mГЅ.

Kultinovy oДЌi se nГЎhle rozЕЎГ­Е™ily poznГЎnГ­m.

„Ty…ty jsi jej nemohl pozvednout…a tak to nebude moct zkusit ani nikdo jinГЅ?“ zeptal se. „Je to ono?“

Potom se zarazil, jako by na chvilku pЕ™emГЅЕЎlel o dЕЇsledcГ­ch. Pak usoudil, Еѕe mu nic nehrozГ­.

„Ale i tak,“ pokraДЌoval, „musel jsi jistД› vД›dД›t, Еѕe odnesenГ­ meДЌe oslabГ­ nebo dokonce zniДЌГ­ silovГ© pole kolem Prstenu a uДЌinГ­ nГЎs to zranitelnГЅmi pro Гєtok zvenДЌГ­.“

Po KultinovД› tvГЎЕ™i nГЎhle pЕ™elГ©tlo poznГЎnГ­.

„Ty jsi chtД›l, abychom byli napadeni, Еѕe je to tak? NД›kde uvnitЕ™ si pЕ™ejeЕЎ, aby byl KrГЎlЕЇv DvЕЇr zniДЌen,“ Е™ekl ohromenД›.

Gareth se usmГЎl.

„ЕЅГЎdnГ© mГ­sto na svД›tД›,“ odpovД›dД›l klidnГЅm hlasem, „by nemД›lo existovat navЕѕdy.“




KAPITOLA PГЃTГЃ


Gwendolyn putovala s ohromnГЅm doprovodem, tvoЕ™enГЅm vojГЎky, rГЎdci, sluЕѕebnГ­ky, StЕ™Г­brnГЅmi, LegiГ­ a vlastnД› i polovinou poddanskГ©ho lidu, z KrГЎlova Dvora. VЕЎichni dohromady byli jednГ­m velkГЅm krГЎДЌejГ­cГ­m mД›stem. Gwen byla zaplavena vlastnГ­mi emocemi. Na jednu stranu se jГ­ obrovsky ulevilo, Еѕe je koneДЌnД› v bezpeДЌГ­ pЕ™ed Garethem, mimo jeho dosah a obklopena nejlepЕЎГ­mi vojГЎky v krГЎlovstvГ­. UЕѕ se nemusela bГЎt ЕѕГЎdnГЅch ГєkladЕЇ o vlastnГ­ Еѕivot ani toho, Еѕe bude proti svГ© vЕЇli provdГЎna. UЕѕ se nebude muset neustГЎle ohlГ­Еѕet pЕ™es rameno a bГЎt se, Еѕe tam uvidГ­ dalЕЎГ­ho nГЎjemnГ©ho vraha.

ZГЎroveЕ€ vЕЎak cГ­tila i velkou zodpovД›dnost za to, Еѕe se ocitla v ДЌele celГ©ho toho obrovskГ©ho zГЎstupu lidГ­. NГЎsledovali ji, jako kdyby snad byla nД›jakou prorokynГ­ a oni vЕЎichni si slibovali vyhlГ­dky na lepЕЎГ­ Еѕivot, kdyЕѕ s nГ­ pЕЇjdou aЕѕ do dalekГ© SilГ©sie. VidД›li v nГ­ svou vlГЎdkyni, to mohla vidД›t na kaЕѕdГ©m kroku, a slibovali si od jejГ­ vlГЎdy hodnД›. Ona mД›la ale spГ­ЕЎe ЕЎpatnГ© svД›domГ­, Еѕe nemЕЇЕѕe tyto pocty pЕ™edat nД›kterГ©mu ze svГЅch bratrЕЇ a musГ­ si je nechat kompletnД› a jenom pro sebe. LidГ© tak moc prahli po tom, aby mД›li koneДЌnД› zase dobrГ©ho a spravedlivГ©ho vlГЎdce, a Gwen si pЕ™ГЎla, aby mД›la dost sГ­ly nezklamat je. UdД›lГЎ, co bude v jejГ­ch silГЎch, aby v tД›chto temnГЅch ДЌasech, svou roli splnila co nejlГ©pe.

Často myslela na Thora a jejich smutné rozloučení u mostu přes Kaňon. Pohled na jeho skupinu, jak se ztrácejí ve zvedajících se mlhách Kaňonu, jí lámal srdce a vzpomínka na něj nebyla o nic méně bolestnější. Bylo těžké uchovat si naději, že by se z té výpravy mohli vrátit v pořádku. Byla to ušlechtilá cesta pro dobro celého království– taková, kterou mu nemohla zakazovat. Ale zároveň nedokázala pochopit, proč to musel být zrovna on. Mohl přece jet nějaký zkušenější a trénovanější rytíř. Kdokoliv. Thora by víc než kohokoliv jiného potřebovala po svém boku. Ve všem tom zmatku byla namísto toho ponechána sama, aby vládla celému národu a zároveň nosila Thorovo dítě, o kterém jeho otec ani neví. Přála si, aby tu byl s ní. A strašně se o něj bála. Představa života bez něj jí připadala černobílá a prázdná. Vlastně se při tom pomyšlení pokaždé chtěla rozbrečet.

Jenom kvЕЇli lidem, kteЕ™Г­ k nГ­ tak vzhlГ­Еѕeli, a kteЕ™Г­ byli na cestД› neustГЎle v jejГ­ blГ­zkosti se vЕѕdy udrЕѕela a zЕЇstala navenek silnГЎ. Musela dГЎle vГ©st svou nekoneДЌnou karavanu smД›rem na sever do slavnГ©ho mД›sta SilГ©sie.

I kdyЕѕ mД›la tolik dЕЇvodЕЇ to mГ­sto nenГЎvidД›t, po cestД› postupnД› zjistila, Еѕe jГ­ KrГЎlЕЇv DvЕЇr bude chybД›t. Bylo neuvД›Е™itelnГ©, Еѕe nД›kdo mohl ukrГЎst ostЕ™e stЕ™eЕѕenГЅ MeДЌ Osudu, zruЕЎit tak Е tГ­t a umoЕѕnit, aby se pЕ™es KaЕ€on mohlo pЕ™evalit cokoliv, ДЌemu se zachtД›lo dovnitЕ™. I v jejГ­ vГЅpravД› se uЕѕ rozЕЎГ­Е™ily zvД›sti, Еѕe cГ­saЕ™ Andronicus pЕ™istГЎl s obrovskou flotilou u McCloudskГЅch bЕ™ehЕЇ. Nebylo ale vЕЇbec jasnГ©, jestli se tomu dГЎ vД›Е™it. ZdГЎlo se to nepravdД›podobnГ©. Bylo by to pЕ™Г­liЕЎ rychlГ©. UrДЌitД› by nД›jakГЅ ДЌas trvalo, neЕѕ by se to v ImpГ©riu vЕЇbec dovД›dД›li, a potom by museli sebrat vojsko a pЕ™eplout oceГЎn, to pЕ™ece takГ© neЕЎlo uДЌinit za pГЎr hodin. JedinД›, Еѕe by za tou krГЎdeЕѕГ­ MeДЌe stГЎli McCloudovГ© a byli s cГ­saЕ™em jiЕѕ dopЕ™edu smluvenГ­. Ale jak by se jim to mohlo podaЕ™it? Jak by jej mohli ukrГЎst? A kam by ho potom poslali?

V lidech kolem sebe cГ­tila velkou sklГ­ДЌenost a nemohla jim to nijak vyДЌГ­tat. LidГ© ДЌГ­m dГЎl vГ­ce propadali malomyslnosti a zoufalstvГ­. Bez ЕЎtГ­tu byli i se svou armГЎdou proti ImpГ©riu tГ©mД›Е™ bezbrannГ­. A i kdyby zprГЎvy o AndronicovД› pЕ™Г­tomnosti pЕ™ehГЎnД›ly, bylo jenom otГЎzkou ДЌasu, neЕѕ se stanou skuteДЌnostГ­. ImpГ©rium zaГєtoДЌГ­, kdyЕѕ ne dnes, stane se to zГ­tra, anebo pozГ­tЕ™Г­. A jakmile se tak stane, nebude uЕѕ ЕѕГЎdnГЎ ЕЎance jeho muЕѕe nД›jak zadrЕѕet. Tohle mГ­sto, kterГ© tak milovala, bude potom brzy dobyto a vЕЎichni, kterГ© mД›la rГЎda a na kterГЅch ji kdy zГЎleЕѕelo, budou pobiti jako ovce.

Ten pochod vlastnД› svГЅm zpЕЇsobem pЕ™ipomГ­nal i pochod smrti. Ano, Andronicus tu jeЕЎtД› nebyl, ale mnozГ­ mД›li pocit, jako by jiЕѕ vЕЎe bylo ztraceno. Gwen si vzpomnД›la na vД›tu, kterou ji jednou Е™ekl otec: dobyj srdce svГ© armГЎdy a ona potom dobyje cokoliv si budeЕЎ pЕ™ГЎt.

VД›dД›la, Еѕe je na nГ­, aby nД›jak udrЕѕela morГЎlku svГЅch lidГ­ a dala jim alespoЕ€ nД›jakГ© zdГЎnГ­ bezpeДЌnosti, ba dokonce tЕ™eba i ЕЎpetku optimismu. Musela nД›co udД›lat. Nemohla nechat svЕЇj vlastnГ­ strach, aby ji ovlГЎdl stejnД› jako ostatnГ­. Ne, nesmД›la teДЏ upadnout do pesimistickГЅch myЕЎlenek. NenГ­ to pЕ™ece jenom o nГ­. Ona je teДЏ vЕЎГ­m co jejГ­ lidГ© majГ­ a jestli jim nedГЎ nadД›ji ona, tak kdo? PotЕ™ebujГ­ aby byla silnГЎ. PotЕ™ebujГ­ jejГ­ pomoc.

PЕ™emГЅЕЎlela, co by na jejГ­m mГ­stД› udД›lal otec. PЕ™i vzpomГ­nce na nД›j se bezdД›ДЌnД› usmГЎla. Celou dobu by se tvГЎЕ™il stateДЌnД› a kaЕѕdou chvГ­li by se nД›ДЌemu hurГіnsky rozesmГЎl tak, aby to ostatnГ­ slyЕЎeli. VЕѕdycky jГ­ Е™Г­kal, Еѕe musГ­ svГ© strachy schovГЎvat za maskou sГ­ly a kdyЕѕ o tom teДЏ pЕ™emГЅЕЎlela, uvД›domila si, Еѕe ani nevГ­, jak by jeho tvГЎЕ™ vypadala, kdyby se v nГ­ zraДЌil strach. Nikdo ho tak nevidД›la. Ani jednou. MoЕѕnГЎ, Еѕe to byla jenom maska, ale byla zatracenД› dobrГЎ. Jako vlГЎdce se vЕѕdy jevil silnГЅ a rozhodnГЅ, vЕѕdy byl takovГЅ, jakГ©ho jej lidГ© potЕ™ebovali vidД›t. MoЕѕnГЎ, Еѕe to byla vЕЇbec nejdЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­ vlastnost dobrГ©ho vladaЕ™e. UvД›domila si, Еѕe otec musel pЕ™inГЎЕЎet obrovskou obД›ЕҐ tГ­m, Еѕe celГЅ Еѕivot skrГЅval jakГЅkoliv nГЎznak slabosti a nejistoty. MД›la by se z jeho pЕ™Г­kladu pouДЌit a dД›lat to stejnД› jako on.

Rozhlédla se kolem a všimla si, že Godfrey jede opodál společně s Illepriou Léčitelkou. Oba byli zabráni do živé konverzace a už nějaký čas jí přišlo, že je v těch rozhovorech něco víc než jen pouhá zdvořilost. Od okamžiku, kdy Illepria zachránila Godfreyovi život, se ti dva hodně sblížili. Gwen si přála, aby tu byli i ostatní její sourozenci. Jenže Reece byl na výpravě spolu s Thorem, Gareth pro ni byl samozřejmě navždy ztracen a Kendrick zůstával stále na Vysočině a řídil opevňovací práce proti novému útoků McCloudů. A vlastně asi i imperiánů. Poslala pro něj rychlého posla – byla to první věc, kterou udělala okamžitě poté, co se rozhodli opustit hlavní město – a doufala, že jej zastihne včas, aby se ještě stihl z Vysočiny stáhnout k ní a pomoci jí bránit Silésii. A pak tu byla její nejstarší sestra, Luanda.

Gweniny myЕЎlenky se k nГ­ obrГЎtily poprvГ© po velmi, velmi dlouhГ© dobД›. Mezi jimi dvД›ma vЕѕdy byla spousta rivality a Gwen ani nebyla pЕ™Г­liЕЎ pЕ™ekvapenГЎ, Еѕe se Luanda chytila prvnГ­ pЕ™Г­leЕѕitosti dostat se z KrГЎlova Dvora pryДЌ a vdГЎt se za toho McCloudskГ©ho prince. JejГ­ starЕЎГ­ sestra byla odjakЕѕiva ambiciГіznГ­. Gwendolyn se odmaliДЌka snaЕѕila mГ­t ji rГЎda a kamarГЎdit se s nГ­, ale Luanda jejГ­ nГЎklonnost nijak zvlГЎЕЎЕҐ neopД›tovala. A po nД›jakГ© dobД› se i Gwen pЕ™estala snaЕѕit.

TeДЏ jГ­ ale bylo Luandy lГ­to. PЕ™emГЅЕЎlela, jakГ© jsou asi jejГ­ osudy v McCloudskГ©m krГЎlovstvГ­, pokud je tЕ™eba opravdu napadl Andronicus. Zabije i ji? Gwen se pЕ™i tГ© myЕЎlence zachvД›la. StГЎly sice na dvou rozdГ­lnГЅch stranГЎch barikГЎdy, ale pЕ™esto byly stГЎle rodinou a ona si pЕ™ece nemohla pЕ™ГЎt, aby Luanda zemЕ™ela.

TakГ© si vzpomnД›la na svou matku, dalЕЎГ­ho ДЌlena jejГ­ rodiny, kterГЅ se k jejГ­mu exodu nepЕ™idal. KrГЎlovna matka namГ­sto toho zЕЇstala v KrГЎlovД› DvoЕ™e a nadГЎle nejevila sebemenЕЎГ­ zГЎjem o svД›t mimo jejГ­ komnatu. ZЕЇstala s Garethem. To pomyЕЎlenГ­ zpЕЇsobilo, Еѕe se Gwen zachvД›la. Sice se na matku stГЎle jeЕЎtД› prГЎvem zlobila, ale zГЎroveЕ€ jГ­ bylo lГ­to, Еѕe skonДЌila tak, jak skonДЌila. Co se s nГ­ stane, jestli bude KrГЎlЕЇv DvЕЇr dobyt? Bere ImpГ©rium alespoЕ€ zajatce urozenГ© krve?

NedokГЎzala se ubrГЎnit pocitu, Еѕe vЕЎechno, co jejГ­ rodina budovala po generace, spД›je k neodvratnГ©mu a brzkГ©mu konci. Jakoby tomu byla vДЌera, kdyЕѕ bylo lГ©to a Luanda se vdГЎvala. Byla to obrovskГЎ oslava, KrГЎlЕЇv DvЕЇr pЕ™etГ©kal pompou a celГЎ rodina byla pohromadД›, lidГ© ЕЎЕҐastnГ­ a Prsten bezpeДЌnД› chrГЎnД›nГЅ. Tehdy se zdГЎlo, Еѕe to vЕЎechno potrvГЎ navД›ky.

Ale pak se vЕЎechno rozpadlo na kusy bД›hem mГЎvnutГ­ kouzelnГ©ho proutku. A teДЏ uЕѕ nic nebylo jako dЕ™Г­v.

Jakoby jí příroda chtěla dát za pravdu, zvedl se náhle chladný podzimní vítr a Gwen se musela zachumlat hlouběji do vydělané ovčí kůže, kterou si už předtím přehodila přes ramena. Babí léto letos trvalo tak krátce a teď už byla jasně patrná přicházející zima. Každý den foukal studenější vítr, čemuž nejspíše napomáhalo i to, že mířili stále více na sever. Nebe temnělo o poznání dříve než v létě a po celý den bylo také možné slyšet nové zvuky – zimní ptáky, rudočerné supy, kteří měli ve zvyku ve velkých hejnech kroužit vysoko na nebi a potom se snášet jako jeden útvar rychle k zemi. Neustále přitom protivně krákali. Bylo to jako kdyby zvěstovali přicházející smrt.

Od rozloučení s Thorovou družinou pokračovali všichni víceméně podél okraje Kaňonu směrem na sever do nejzápadněji položené pevnosti Prstenu – Silésii. V hlubinách Kaňonu se neustále převalovala strašidelná mlha a mnohdy se vylévala přes okraj až pod kopyta jejich koní.

„UЕѕ to nenГ­ daleko, mГЎ panГ­,“ ozval se hlas.

Gwen se ohlГ©dla a spatЕ™il, Еѕe se k nГ­ za jГ­zdy pЕ™idruЕѕil lord Srog. MД›l na sobД› typickou zbroj SilГ©sie a dvД› koЕ€skГ© dГ©lky za nГ­m nГЎsledovalo nД›kolik jeho zbrojnoЕЎЕЇ jako osobnГ­ strГЎЕѕ. I oni na sobД› mД›li rudou krouЕѕkovou koЕЎili a rudГЅmi plГЎty okovanГ© boty. Gwen byla dojata Srogovou laskavostГ­, kterou jГ­ od poДЌГЎtku prokazoval, i loajalitou, kterou oДЌividnД› choval k zesnulГ©mu krГЎli MacGilovi. To on ji nabГ­dl doДЌasnГ© sГ­dlo ve svГ©m vlastnГ­m mД›stД›. To on ji pozval do SilГ©sie. NedokГЎzala si pЕ™edstavit, co by si se vЕЎemi tД›mi lidmi jinak poДЌala. Bez Sroga by i teДЏ nejspГ­ЕЎ stГЎle zЕЇstГЎvali v KrГЎlovД› DvoЕ™e a byli by vystaveni na milost a nemilost GarethovГЅm rozmarЕЇm.

Srog byl v jejГ­ch oДЌГ­ch jednГ­m z nejryzejЕЎГ­ch lordЕЇ, kterГ© kdy poznala. MД›l ve svГ© vlastnГ­ armГЎdД› tisГ­ce bojovnГ­kЕЇ a jakoЕѕto obrГЎnce zГЎpadnГ­ hranice nebyl niДЌГ­m vazalem. Ale pЕ™esto se vЕЇДЌi jejГ­mu otci tak choval. DЕ™Г­ve tomu bylo jinak. Za ДЌasЕЇ MacGilova dД›da SilГ©sie zГЎvisela na pomoci KrГЎlova Dvora, za jeho otce uЕѕ jenom minimГЎlnД› a teДЏ uЕѕ byla defacto samostatnГЎ a jenom loajalita jejГ­ho pГЎna ji jeЕЎtД› u KrГЎlova Dvora drЕѕela. JenЕѕe s vypnutГ­m Е tГ­tu a vЕЎГ­m tГ­m chaosem v KrГЎlovД› DvoЕ™e se miska vah najednou pЕ™evrГЎtila tak, Еѕe KrГЎlЕЇv Dvor nutnД› potЕ™eboval pomoc SilГ©sie. A SilГ©sie vyslyЕЎela.

StЕ™Г­brnГ­ byli samozЕ™ejmД› nejelitnД›jЕЎГ­ armГЎdnГ­ jednotkou v Prstenu a Gwen s sebou mД›la navГ­c jeЕЎtД› tisГ­ce bД›ЕѕnГЅch vojГЎkЕЇ, dobrou polovinu celГ©ho krГЎlovskГ©ho vojska, ale i tak mohl lord Srog jednoduЕЎe zavЕ™Г­t brГЎny a hledД›t si svГ©ho. Nestabilita na trЕЇnД› byla koneckoncЕЇ pro mocnГ© lordy velkou pЕ™Г­leЕѕitostГ­ jak svou moc na Гєkor trЕЇnu rozЕЎГ­Е™it.

JenЕѕe Srog namГ­sto toho vyrazil Gwen na pomoc, pЕ™Г­sahal jГ­ vД›rnost a trval na tom, Еѕe celou jejГ­ vГЅpravu pЕ™ijme v SilГ©sii jako hosty. Gwen byla odhodlanГЎ, Еѕe mu tuto obrovskou laskavost jednoho dne nГЎleЕѕitД› oplatГ­. Pokud se tedy nД›jakГ©ho jednou vЕЇbec doЕѕijГ­.

„NemusГ­ЕЎ si se mnou dД›lat starosti,“ odpovД›dД›la laskavД› a jemnД› se dotkla jeho pЕ™edloktГ­. „Budeme pochodovat klidnД› do skonГЎnГ­ svД›ta, abychom se do tvГ©ho mД›sta dostali. Jsme ti za tvou pomoc hluboce vdД›ДЌnГ­. Jsi nГЎЕЎ skuteДЌnГЅ zachrГЎnce.“

Srog se usmГЎl. Byl to rytГ­Е™ stЕ™ednГ­ho vД›ku, jehoЕѕ obliДЌej brГЎzdila nejedna jizva z bitev. MД›l zrzavГ© vlasy a silnou ДЌelist, kterГЎ byla vЕѕdy hladce oholena. Srog byl muЕѕ k pohledГЎnГ­, nejenom lord ale rytГ­Е™ se vЕЎГ­m, co k tomu patЕ™Г­.

„Za tvГ©ho otce bych vkroДЌil do ohnД›,“ odpovД›dД›l. „ЕЅГЎdnГ© dГ­ky tu nejsou na mГ­stД›. Je mou velkou ctГ­ oplatit mu jeho dlouholetГ© pЕ™ГЎtelstvГ­ tГ­m, Еѕe pomohu jeho dceЕ™i. Bylo pЕ™ece jeho pЕ™ГЎnГ­m, abys nastoupila na trЕЇn. TakЕѕe kdyЕѕ pomГЎhГЎm tobД›, pomГЎhГЎm i jeho odkazu.“

Nedaleko Gwen takГ© jeli generГЎlovГ© Brom a Kolk a za nimi uЕѕ zaДЌГ­nal nekoneДЌnГЅ zГЎstup jezdcЕЇ, kterГЅ naplЕ€oval okolГ­ cinkotem ostruh a meДЌЕЇ. VЕЎechno to vytvГЎЕ™elo hlasitou kakofonii zvukЕЇ, kterГЎ byla jeЕЎtД› nГЎsobena ozvД›nou z KaЕ€onu.

„MГЎ panГ­,“ ozval se teДЏ Kolk, „nemohu si pomoci, sЕѕГ­rГЎ mД› svД›domГ­. NemД›li jsme nechat Reece, Thora a ty ostatnГ­ kluky, aby se vypravili do ImpГ©ria jenom tak samotnГ­. MД›lo se pЕ™ihlГЎsit vГ­ce skuteДЌnГЅch rytГ­Е™ЕЇ. Jestli se jim nД›co stane, vЕЎechno to bude leЕѕet na mГ© hlavД›.“

„Je to vГЅprava, kterou si sami vybrali,“ odpovД›dД›la mu Gwen. „Je to pro nД› vД›cГ­ cti. VЕЎichni kdo se cГ­tili povinnovГЎni jГ­t takГ© ЕЎli. Tvoje svД›domГ­ nГЎm v naЕЎГ­ vД›ci nijak nepomГЎhГЎ.“

„A co se stane, kdyЕѕ s MeДЌem nevrГЎtГ­ zpГЎtky vДЌas?“ zeptal se Srog. „NepotrvГЎ dlouho neЕѕ Andronicus vyДЌenichГЎ svoji ЕЎanci a zaklepe u naЕЎich bran.“

„Potom budeme vЕЎichni bojovat,“ Е™ekla Gwen odhodlanД› a snaЕѕila se, aby v jejГ­m hlase zaznД›lo co nejvГ­ce kurГЎЕѕe. VЕЎimla si, Еѕe si tГ­m vyslouЕѕila pohledy nД›kolika poblГ­Еѕ jedoucГ­ch vysokГЅch vojenskГЅch velitelЕЇ.

„Budeme brГЎnit tvoje mД›sto do poslednГ­ho muЕѕe,“ dodal. „Nikdo neuteДЌe a nikdo se nevzdГЎ.“

ZdГЎlo se, Еѕe na generГЎly a velitele tГ­m udД›lala dojem. VlastnД› jej udД›lala i sama na sebe, jejГ­ hlas v sobД› v tu chvГ­li mД›l lecos z otce. Generace MacGilskГЅch krГЎlЕЇ Еѕily v jejГ­ch genech dГЎl a ona podle toho musela jednat.

Po nД›jakГ© dobД›, kdy pokraДЌovali v pochodu se zaДЌala cesta klonit doleva. Do KaЕ€onu se v tom mГ­stД› jakoby zakusoval velkГЅ zub pevniny a Gwen pЕ™i pohledu, kterГЅ se jim zГЎhy naskytl, bezdД›ky otevЕ™ela pusu.

SilГ©sie.

Gwen si vzpomГ­nala, Еѕe ji otec na svГ© cestД› do tohoto mД›sta nД›kolikrГЎt jako malou vzal s sebou. Od tГ© doby pro ni slovo SilГ©sie mД›lo vЕѕdy magickГЅ nГЎdech. TeДЏ kdyЕѕ se na nД›j dГ­vala jako dospД›lГЎ Еѕena, nebylo o nic mГ©nД› ГєchvatnГ©.

Bylo to to nejneobvyklejЕЎГ­ pevnostnГ­ mД›sto, kterГ© kdy vidД›la. VЕЎechny domy, kterГ© automaticky pЕ™echГЎzely v opevnД›nГ­, byly vybudovanГ© z prastarГ©ho rudГ©ho kamene KaЕ€onu. HornГ­ ДЌГЎst SilГ©sie ДЌnД›la do vГЅЕЎky jako vД›Еѕ a byla plnГЎ teras a vД›ЕѕiДЌek a vypГ­nala se pЕ™Г­mo nad rovinou pЕ™ed mД›stem, zatГ­mco dolnГ­ ДЌГЎst SilГ©sie se svaЕѕovala smД›rem ke KaЕ€onu, chrГЎnД›nГЎ z jednГ© ДЌГЎsti hornГ­m mД›stem a z druhГ© KaЕ€onem samotnГЅm. Z propasti do mД›sta ДЌasto proudila mlha, kterГЎ zpЕЇsobovala, Еѕe se vzduch v jeho ulicГ­ch mnohdy naДЌervenale tЕ™pytil a dodГЎvala tak sГ­dlu jeЕЎtД› mystiДЌtД›jЕЎГ­ atmosfГ©ru.V nД›kterГЅch dnech bylo mlhy tolik, Еѕe se zdГЎlo, Еѕe je mД›sto vybudovГЎno v mracГ­ch.

VnД›jЕЎГ­ zdi se vypГ­naly nejmГ©nД› tЕ™icet metrЕЇ vysoko, byly dobЕ™e opevnД›nГ© ochozy a vД›Еѕemi plnГЅmi ГєzkГЅch stЕ™Г­len i morddГ­r pro litГ­ vroucГ­ho oleje. SilГ©sie byla to impozantnГ­ pevnost. I kdyby se nepЕ™Г­teli podaЕ™ilo dostat se pЕ™es vnД›jЕЎГ­ hradbu, musel by se potom probojovГЎvat dЕЇmyslnД› postavenГЅmi prЕЇchody po terasГЎch nahoru na vcholek hornГ­ho mД›sta, a potom jeЕЎtД› zase zpГЎtky ze svahu do mД›sta dolnГ­ho. ZtrГЎty, kterГ© by ГєtoДЌnГ­k pЕ™i takovГ©m dobГЅvГЎnГ­ utrpД›l, by byly tak straЕЎlivГ©, Еѕe se za celou dobu existence mД›sta nikdo o nic podobnГ©ho nepokusil. StГЎlo tu uЕѕ tisГ­c let.

JejГ­ muЕѕi se zastavili a uЕѕasle si prohlГ­Еѕeli novГЅ domov. Gwen dobЕ™e chГЎpala co teДЏ cГ­tili.

PoprvГ© po dlouhГ© dobД› pocГ­tila lehkГЅ nГЎznak optimismu. Tohle mГ­sto je rozhodnД› ochrГЎnГ­ pЕ™ed GarethovГЅmi Гєklady a i kdyby za nimi poslal druhou polovinu armГЎdy, tady se jim hravД› ubrГЎnГ­. A tady takГ© zaloЕѕГ­ svЕЇj novГЅ dvЕЇr a zaДЌne vlГЎdnout. Kdo vГ­, moЕѕnГЎ se jГ­ po nД›jakГ©m ДЌase podaЕ™Г­ shromГЎЕѕdit i ostatnГ­ lordy z jinГЅch koutЕЇ krГЎlovstvГ­ a MacGilovГ© povstanou z popela.

Lord Srog se zastavil spolu s nГ­, zaloЕѕil si ruce na prsou a jeho oДЌi zajiskЕ™ily pЕ™i pohledu na vlastnГ­ mД›sto neskrГЅvanou pГЅchou.

„VГ­tejte v SilГ©sii, VГЅsosti.“




KAPITOLA Е ESTГЃ


Thor se probudil za Гєsvitu a prvnГ­ co spatЕ™il byly jemnГ© vlny Tartuvianu vЕЎude kolem jejich lodi. MoЕ™e se tЕ™pytilo v paprscГ­ch prГЎvД› vychГЎzejГ­cГ­ho slunce. Nad naЕѕloutlou vodou se vznГЎЕЎely chomГЎДЌe mlhy. LoДЏ se poklidnД› kolГ©bala na vlnГЎch a jedinГЅ zvuk ЕЎiroko daleko bylo narГЎЕѕenГ­ vln o jejГ­ boky.

Posadil se a rozhlГ©dl. Jeho tД›lo bylo stГЎle tД›ЕѕkГ© z Гєnavy pЕ™edchozГ­ho dne. MД›l pocit, Еѕe takhle zniДЌenГЅ snad jeЕЎtД› nikdy pЕ™edtГ­m nebyl. UЕѕ byli na cestД› mnoho dlouhГЅch dnГ­ a ve vzduchu uЕѕ bylo jasnД› cГ­tit, Еѕe se nachГЎzejГ­ v jinГ© ДЌГЎsti svД›ta. OvzduЕЎГ­ bylo vlhkГ© a teplota mnohem vyЕЎЕЎГ­ neЕѕ v Prstenu bД›hem nejvyЕЎЕЎГ­ho lГ©ta. Bylo to jako kdyby neustГЎle dГЅchali horkou vodnГ­ pГЎru. TД›lo se v takovГ©m poДЌasГ­ zdГЎlo tД›ЕѕkГ© a kaЕѕdГЅ pohyb byl vykupovГЎn mnoha krЕЇpД›jemi potu, jenЕѕ se z nich Е™inul i v noci. Jako by se opД›t vrГЎtilo lГ©to, ale s dvojnГЎsobnou intenzitou.

Jeho pЕ™ГЎtelГ©, kteЕ™Г­ normГЎlnД› vstГЎvali podle armГЎdnГ­ch zvyklostГ­ za Гєsvitu, stГЎle jeЕЎtД› leЕѕeli ochable na palubД› a spali. Dokonce i Krohn byl jeЕЎtД› stoДЌenГЅ do klubka a nezdГЎlo se, Еѕe se hodlГЎ pohybovat. TД›ЕѕkГ© tropickГ© klima mД›lo vliv i nД›j. Nikdo z legionГЎЕ™ЕЇ se uЕѕ ani nesnaЕѕil stГЎt za kormidlem a jejich loДЏ nД›kam vГ©st. ZdГЎlo se to stejnД› k niДЌemu. JednoduЕЎe kormidlo uvГЎzali, aby se loДЏ netoДЌila v kruzГ­ch, a nechali se unГЎЕЎet dГЎl a dГЎl. NaЕЎtД›stГ­ vГЎl celou dobu silnГЅ zГЎpadnГ­ vГ­tr a proudy v tГ©to ДЌГЎsti svД›ta rovnД›Еѕ tekly neustГЎle pryДЌ od Prstenu, a tak mД›li jistotu, Еѕe jsou na dobrГ© cestД›. MoЕ™e je neslo stГЎle jednГ­m smД›rem, i kdyЕѕ se pЕ™ed nД›kolika dny snaЕѕili odkormidlovat trochu vГ­ce na sever. Bylo to k niДЌemu. Tartuvian je nesl tam, kam sГЎm chtД›l.

StejnД› nevД›dД›li kde pЕ™esnД› majГ­ v ImpГ©riu hledat a ImpГ©rium bylo vЕЎude. Ti muЕѕi odpluli ze stejnГ©ho pobЕ™eЕѕГ­, takЕѕe je tyhle proudy strhly s nejvД›tЕЎГ­ pravdД›podobnostГ­ tГ©Еѕ. Dokud je moЕ™e ponese k nД›jakГ©mu bЕ™ehu, bude to vЕѕdycky dobЕ™e.

Krohn se protГЎhl, zazГ­val, odkrГЅvaje pЕ™itom Е™adu impozantnГ­ch zubЕЇ, a doЕЎel k Thorovi, aby se s nГ­m pЕ™ivГ­tal. Thor sГЎhnul do jeho pytle, kterГЅ uЕѕ byl tГ©mД›Е™ prГЎzdnГЅ, a podal mu kus suЕЎenГ©ho masa. Leopard po nabГ­zenГ© snГ­dani ale k Thorovu pЕ™ekvapenГ­ nechЕ€apl tak jako pokaЕѕdГ©. NamГ­sto toho se jenom podГ­val na maso, potom na tГ©mД›Е™ prГЎzdnГЅ pytel a nГЎslednД› vД›noval smutnГЅ pohled svГ©mu pГЎnovi. ZdrГЎhal se jГ­st a Thor si uvД›domil, Еѕe se asi bojГ­, Еѕe by mu snД›dl poslednГ­ kousek masa.

To gesto jej dojalo, ale stejnД› potom Krohna pЕ™inutil, aby nabГ­zenГ© sousto seЕѕral. VД›dД›l, Еѕe uЕѕ jim brzo dojdou zГЎsoby a modlil se, aby uЕѕ brzy spatЕ™ili na obzoru alespoЕ€ nД›jakГЅ ostrov. NemД›li nejmenЕЎГ­ ponД›tГ­, jak dlouho mЕЇЕѕe jejich cesta trvat. Co kdyЕѕ to trvГЎ celГ© mД›sГ­ce se tam dostat? Co budou jГ­st?

Slunce tu vychГЎzelo velmi rychle a od samГ©ho poДЌГЎtku bylo velmi silnГ©. Thor se bД›hem cesty na pЕ™Г­ДЏ zaДЌal okamЕѕitД› silnД› potit.

KdyЕѕ tam doЕЎel, rozhlГ©dl se po obzoru a mlhГЎch, kterГ© se kolem lodД› v sГ­lГ­cГ­m slunci uЕѕ rychle ztrГЎcely. Dlouhou dobu potom hledД›l s rukou opЕ™enou o ДЌelo na vzdГЎlenГЅ horizont a pГЎtral po ДЌemkoliv, co by mohlo naznaДЌovat blГ­ЕѕГ­cГ­ se pevninu. A potom jeho pulz zrychlil. ZemД›! To pЕ™ece byla zemД›!

MД›la velmi podivnГЅ tvar, dva dlouhГ© a ГєzkГ© poloostrovy, kterГ© vyДЌnГ­valy daleko do moЕ™e a sbГ­haly se vzГЎjemnД› k sobД›, takЕѕe tvoЕ™ily jakГ©si obrovskГ© vidle. Mlha po chvГ­li zmizela a Thor si s ГєЕѕasem uvД›domil, Еѕe do vidlГ­ dokonce uЕѕ vjeli. Po obou stranГЎch lodi se teДЏ tГЎhly dva dlouhГ©, ГєzkГ© pruhy zemД›. Proudy je nesly dovnitЕ™ nД›jakГ© zГЎtoky.

Thor zapГ­skal, aby probudil ostatnГ­. VЕЎichni se neochotnД› vyЕЎkrГЎbali na nohy, pospГ­ЕЎili si k nД›mu na pЕ™Г­ДЏ a rozhlГ­Еѕeli se kolem.

Beze slov zГ­rali na bЕ™ehy pokrytГ© neprostupnou dЕѕunglГ­, na stromy, kterГ© mГЎДЌely svГ© koЕ™eny pЕ™Г­mo ve vodД› a vytvГЎЕ™ely hradbu tak hustou, Еѕe vЕЇbec nebylo vidД›t, co je za nimi. NejspГ­ЕЎ spousta dalЕЎГ­ch propletenГЅch stromЕЇ. Byly tam obrovskГ©, dobrГ© tЕ™i metry vysokГ© kapradiny, jejichЕѕ konce sahaly aЕѕ do vody a ЕѕlutГ© a rudГ© stromy, vypГ­najГ­cГ­ se do vГЅЕЎe jakoby snad chtД›ly dosГЎhnout na samotnou oblohu. OdevЕЎad se ozГЅvaly zvuky tropickГ©ho ptactva, ale i zvlГЎЕЎtnГ­ bzukot vЕЎelijakГ©ho hmyzu a ДЌas od ДЌasu pЕ™etГ­nal tento koncert Е™ev neznГЎmГЅch ЕЎelem.

Thor polkl naprГЎzdno. ZdГЎlo se, Еѕe vstupujГ­ do neproniknutelnГ©ho tropickГ©ho krГЎlovstvГ­ zvГ­Е™at. ГљplnД› vЕЎechno se tu zdГЎlo bГЅt jinГ©, i vzduch byl jinak cГ­tit. Skoro nic z toho, co vidД›li, nijak nepЕ™ipomГ­nalo domovskГЅ Prsten. VymД›nili si pohledy, ve kterГЅch se mГ­sily obavy s nadЕЎenГ­m. Thor v jejich oДЌГ­ch dobЕ™e vidД›l, Еѕe nevД›dГ­, co si o tom majГ­ myslet. VЕЎichni si Е™Г­kali, co na nД› v tak divokГ©m lese mЕЇЕѕe asi ДЌekat.

Ne tedy, Еѕe by mД›li na vГЅbД›r. Proud je sem donesl a bylo vГ­c neЕѕ jistГ©, Еѕe prГЎvД› u tД›chto bЕ™ehЕЇ budou muset svoje putovГЎnГ­ po ImpГ©riu zaДЌГ­t.

„TГЎmhle!“ zakЕ™iДЌel O’Connor.

PЕ™ebД›hli k nД›mu na druhou stranu pЕ™Г­dД› a podГ­vali se za jeho prstem, kterГЅ ukazoval kamsi do vody. Tam plaval velikГЎnskГЅ, fialovД› svД›tГ©lkujГ­cГ­ brouk. MД›l stovky nohou a urДЌitД› mД›Е™il vГ­c neЕѕ pД›t metrЕЇ. Obluda probleskovala mezi vlnami, potom se celГЎ vynoЕ™ila, rozepjala stovky malГЅch kЕ™idГ©lek a s bzuДЌenГ­m se vznesla nad hladinu. A potom se zase rychle potopila. CelГЅ proces se takto nД›kolikrГЎt opakoval.

Jednou se vЕЎak vznesla o poznГЎnГ­ vГЅЕЎe, aЕѕ na ГєroveЕ€, kde byla jejich paluba, a zelenГЅma oДЌima si je zvД›davД› prohlГ­Еѕela. KdyЕѕ potom zasyДЌela, vЕЎichni uskoДЌili od zГЎbradlГ­ a mimodД›k sГЎhli po meДЌГ­ch.

Elden dokonce i tasil a skoДЌil zpД›t k zГЎbradlГ­, aby tvora sekl, ale v momentД›, kdy jeho ДЌepel proletД›la vzduchem, byl brouk uЕѕ zase zpГЎtky ve vodД›.

A v tom okamЕѕiku najeli na bЕ™eh. NeДЌekanГЅ nГЎraz je vЕЎechny srazil na palubu.

Thorovo srdce se rozbuЕЎilo, kdyЕѕ znovu vyhlГ©dl zpoza zГЎbradlГ­ a zjistil, Еѕe se jejich loДЏ zaboЕ™ila do ГєzkГ© plГЎЕѕe, tvoЕ™enГ© malГЅmi, svД›tle fialovГЅmi oblГЎzky.

ZemД›. DokГЎzali to.

Elden doЕЎel ke kotevnГ­ kouli, s nГЎmahou ji zvedl pЕ™es okraj a shodil ji na plГЎЕѕ. VЕЎichni potom po jejГ­m Е™etД›zu slezli na bЕ™eh. Thor nejprve podal Krohna Eldenovi, neЕѕ se sГЎm spustil po Е™etД›zu dolЕЇ.

Jakmile se jeho nohy dotkly zemД›, vydechl Гєlevou. DotГЅkat se pevniny bylo tak pЕ™Г­jemnГ©. ZemД›, suchГЎ, nehoupajГ­cГ­ se zemД›. Kdyby se uЕѕ nikdy v ЕѕivotД› nemusel plavit na ЕѕГЎdnГ© lodi, vЕЇbec by mu to nevadilo.

VЕЎichni se potom chopili lan a vytГЎhli s vypД›tГ­m vЕЎech sil loДЏ jeЕЎtД› o nД›co vГ­ce na bЕ™eh.

„MyslГ­ЕЎ, Еѕe ji odnese voda?“ zeptal se Reece.

Thor se na loДЏ podГ­val. ZdГЎlo se, Еѕe sedГ­ na plГЎЕѕi docela pevnД›.

„S tou koulГ­ na zemi snad ne,“ odpovД›dД›l mГ­sto nД›j Elden.

„MoЕ™e ji snad neodnese,“ Е™ekl O’Connor. „OtГЎzka znГ­, jestli to neudД›lГЎ nД›kdo jinГЅ.“

Thor se znovu dlouze zadГ­val na jejich loДЏ a musel mu dГЎt za pravdu. I kdyby snad MeДЌ Osudu naЕЎli a podaЕ™ilo se jej zГ­skat zpД›t, mЕЇЕѕou se docela klidnД› vrГЎtit na prГЎzdnГЅ bЕ™eh.

„A jak se potom vrГЎtГ­me zpГЎtky?“ zeptal se Conval.

Thor nechtД›l Е™Г­kat nahlas, Еѕe mГЎ pocit, Еѕe kaЕѕdГЅ krok, kterГЅ udД›lajГ­, v nД›m vyvolГЎvГЎ pocit, jako by spГЎlili dalЕЎГ­ most na cestД› vedoucГ­ zpГЎtky domЕЇ.

„Budem si uЕѕ muset nД›jakou cestu najГ­t,“ Е™ekl nahlas. „Е?ekl bych, Еѕe tohle urДЌitД› nenГ­ jedinГЎ loДЏ kotvГ­cГ­ u imperiГЎlnГ­ch bЕ™ehЕЇ, co myslГ­te?“

Thor se snaЕѕil, aby jeho hlas znД›l sebejistД› a dodal tak trochu odvahy i svГЅm pЕ™ГЎtelЕЇm. Ale hluboko uvnitЕ™ si tГ­m nebyl jistГЅ ani troЕЎku. CelГЎ tahle vГЅprava pЕЇsobila ДЌГ­m dГЎl zlovД›stnД›ji.

VЕЎichni se zadГ­vali do neprostupnГ© dЕѕungle pЕ™ed nimi. Byla to uДЌinД›nГЎ zeДЏ z vД›tvГ­, listГ­ a liГЎn, za kterou nebylo vidД›t nic neЕѕ temnota. OdevЕЎad se ozГЅvaly zvuky vЕЎemoЕѕnГЅch zvГ­Е™at, z nichЕѕ nД›kterГ© byly tak straЕЎnД› hlasitГ© a nГЎhlГ©, Еѕe bylo zatД›Еѕko i normГЎlnД› pЕ™emГЅЕЎlet. ДЊlovД›k mД›l pocit, Еѕe jsou tam snad vЕЎechny pЕ™Г­ЕЎery z celГ©ho svД›ta a teДЏ je vГ­tajГ­.

Anebo to moЕѕnГЎ mД›lo bГЅt varovГЎnГ­.

*

Thor a ostatnГ­ krГЎДЌeli opatrnД› hustГЅm tropickГЅm porostem, drЕѕeli se pospolu a klestili si cestu svГЅmi meДЌi. VЕЎude kolem nich se odehrГЎvalo neuvД›Е™itelnД› rozmanitГ© hudebnГ­ pЕ™edstavenГ­ zvukЕЇ vЕЎemoЕѕnГЅch zvГ­Е™at i hmyzu. PokaЕѕdГ© kdyЕѕ se za zvuky ohlГ©dli, nespatЕ™ili mezi vД›tvemi nic neЕѕ nehybnГ© ЕЎero.

Krohn ЕЎel kousek za Thorem a tГ©mД›Е™ neustГЎle byl najeЕѕenГЅ. Thor jej snad jeЕЎtД› nikdy nevidД›l takhle naЕЎpicovanГ©ho. Jeho bratЕ™i na tom ale vlastnД› nebyli o mnoho lГ©pe. KaЕѕdГЅ z nich se v jednomu kuse rozhlГ­Еѕel a pravou ruku mД›l neustГЎle pЕ™ipravenou na meДЌi.

UЕѕ krГЎДЌeli dЕѕunglГ­ nД›kolik hodin, ale bylo jenom ztД›ЕѕГ­ moЕѕnГ© odhadnout, jestli se dostali alespoЕ€ trochu daleko. Vzduch byl ДЌГ­m dГЎl tД›ЕѕЕЎГ­ a vlhДЌГ­ a dГЅchГЎnГ­ jim ДЌinilo stГЎle vД›tЕЎГ­ problГ©my. Po ДЌase ale naЕЎli nД›co, co dЕ™Г­ve mohla bГЅt vyЕЎlapanГЎ stezka, a tak se jim od tГ© chvГ­le ЕЎlo o poznГЎnГ­ lehДЌeji. NД›kolikrГЎt si takГ© vЕЎimli, Еѕe jsou na stezce pomД›rnД› nedГЎvno polГЎmanГ© vД›tve, coЕѕ dokazovalo, Еѕe tudy nД›kdo prochГЎzel. Thor v sobД› Еѕivil tajnou nadД›ji, Еѕe by to tЕ™eba mohla bГЅt skupina jejich zlodД›jЕЇ.

ChvГ­li co chvГ­li se pЕ™istihl, Еѕe si s ГєЕѕasem prohlГ­ЕѕГ­ okolnГ­ pЕ™Г­rodu. VЕЎechnu tu bylo pЕ™erostlГ© do obrovskГЅch proporcГ­. Jednou dokonce spatЕ™il list, kterГЅ byl stejnД› velkГЅ jako on sГЎm. PЕ™ipadal si tu jako nД›jakГЅ brouk v Е™Г­ЕЎi obrЕЇ. TakГ© se mu ДЌas od ДЌasu zdГЎlo, Еѕe v porostu za nimi slyЕЎГ­ nД›jakГ© ЕЎustД›nГ­ a nemohl se zbavit pocitu, Еѕe jsou sledovГЎni.

ProblГ©m nastal v okamЕѕiku, kdy jejich stezka zДЌistajasna konДЌila zdГ­ z hustД› propletenГЅch liГЎn. VЕЎichni se zastavili a vymД›nili si zmatenГ© pohledy.

„Ta cesta pЕ™ece nemЕЇЕѕe jen tak zmizet,“ Е™ekl O’Connor zkrouЕЎenД›.

„Taky Еѕe ne,“ Е™ekl na to Reece a prohlГ­Еѕel si zelenou stД›nu. „DЕѕungle prostД› jenom znovu obsazuje ztracenГ© pozice.“

„TakЕѕe kudy teДЏ?“ zeptal se Conval.

Thor se rozhlГ©dl do vЕЎech stran a pЕ™emГЅЕЎlel o tom samГ©m. Ve vЕЎech smД›rech se rozklГЎdala jen a pouze neprostupnГЎ dЕѕungle a zdГЎlo se, Еѕe jedinГЎ cesta, kterГЎ odsud vede je ta, po kterГ© pЕ™iЕЎli. ZaДЌГ­nal mГ­t pocit, Еѕe jsou beznadД›jnД› ztraceni.

Potom jej ale pЕ™ece jenom nД›co napadlo.

„Krohne,“ podГ­val se na leoparda, poklekl k nД›mu a nД›co mu poЕЎeptal do ucha. „Vylez na ten strom a podГ­vej se. PovГ­ЕЎ nГЎm, kudy se mГЎme vydat.“

Krohn se na nД›j podГ­val svГЅma hlubokГЅma oДЌima a Thor jasnД› cГ­til, Еѕe mu zvГ­Е™e opravdu rozumГ­.

OkamЕѕitД› se rozbД›hl k jednomu tlustГ©mu stromu, vyskoДЌil do vГЅЕЎky vzrostlГ©ho muЕѕe a zatnul drГЎpy do kmene. Potom zaДЌal ЕЎplhat vzhЕЇru. BД›hem chviliДЌky uЕѕ byl v korunД› na jednГ© z jeho nejvyЕЎЕЎГ­ch vД›tvГ­. S naprostou bravurou doЕЎel po tenkГ© vД›tvi tГ©mД›Е™ na jejГ­ konec, napЕ™Г­mil uЕЎi a rozhlГ­Еѕel se. Thor mД›l vЕѕdycky pocit, Еѕe mu Krohn z nД›jakГ©ho dЕЇvodu dokГЎЕѕe skuteДЌnД› rozumД›t a teДЏ to vidД›l pЕ™Г­mo pЕ™ed sebou. MoЕѕnГЎ to mД›lo co do ДЌinД›nГ­ s jeho druidskГЅmi silami.

Leopard zaДЌal hlasitД› pЕ™Г­st, naДЌeЕѕ se zase rychle spouЕЎtД›l ze stromu k zemi a ihned vyrazil v jednom smД›ru do dЕѕungle. VЕЎichni se na sebe podГ­vali a zaДЌali leoparda urychlenД› nГЎsledovat. MeДЌi si klestili cestu v mГ­stech, kde se ЕЎtГ­hlГЎ ЕЎelma bez problГ©mЕЇ protГЎhla.

Po nД›kolika minutГЎch narazili na stezku a jiЕѕ znГЎmГ© stopy v podobД› polГЎmanГЅch vД›tvГ­. Thor podrbal Krohna vydatnД› za uchem.

„NevГ­m, co bychom si bez nД›j poДЌali,“ Е™ekl Reece.

„Ani jГЎ ne,“ reagoval Thor.

Krohn jenom spokojenД› pЕ™edl.

Potom pokraДЌovali dГЎl do dЕѕungle po kЕ™ivolakГ© pД›ЕЎinД›, kdyЕѕ tu se jejich okolГ­ pozvolna zmД›nilo. VЕЎude kolem nich byly obrovskГ© kvД›ty, nejvД›tЕЎГ­ skoro stejnД› velkГ© jako oni samotnГ­. HrГЎly vЕЎemi barvami. Na jinГЅch stromech viselo jakГ©si podivnГ© ovoce, velkГ© jako menЕЎГ­ balvany.

VЕЎichni se v ГєЕѕasu zastavili, Conval doЕЎel k jednomu z tД›ch plodЕЇ, byl zГЎЕ™ivД› ДЌervenГЅ, a natГЎhl se, aby se jej dotknul.

Tu se najednou ozvalo hlubokГ© zavrДЌenГ­.

Conval uskoДЌil zpГЎtky jako kdyЕѕ mu stЕ™elГ­ pod nohy a vytrhl meДЌ z pochvy. OstatnГ­ se na sebe podД›ЕЎenД› podГ­vali.

„Co to bylo?“ zeptal se Conval.

„PЕ™iЕЎlo to odtamtud,“ odpovД›dД›l Reece a ukazoval jednГ­m smД›rem.

VЕЎichni se tam nД›jakou chvГ­li dГ­vali. NevidД›li vЕЎak nic neЕѕ dalЕЎГ­ a dalЕЎГ­ zeleЕ€. Krohn byl vЕЎak celГЅ najeЕѕenГЅ a temnД› mruДЌel.

Potom se vrДЌivГЅ zvuk ozval znovu a tentokrГЎt byl mnohem silnД›jЕЎГ­. A pak se vД›tvД› opodГЎl zaДЌaly pohybovat. VЕЎichni ustoupili o nД›kolik krokЕЇ dozadu, tasili meДЌe a pЕ™ipravovali se na nejhorЕЎГ­.

To, co se zГЎhy vynoЕ™ilo z dЕѕungle, pЕ™ekonalo Thorovy nejhorЕЎГ­ pЕ™edstavy. Objevil se pЕ™ed nimi obrovskГЅ hmyz. Byl snad pД›tkrГЎt vД›tЕЎГ­ neЕѕ Thor, nГЎpadnД› pЕ™ipomГ­nal kudlanku nГЎboЕѕnou, mД›l dvД› zadnГ­ a dvД› pЕ™ednГ­ nohy, kterГ© zvedal do vГЅЕЎe spГ­ЕЎe jako ruce. Na jejich koncГ­ch byly dlouhГ© paЕ™ГЎty. Jeho tД›lo zelenД› fosforeskovalo, bylo pokrytГ© ЕЎupinami a na zГЎdech mД›lo malГЎ kЕ™Г­dla, kterГЎ v jednom kuse vibrovala a vydГЎvala bzuДЌivГ© zvuky. Na vrЕЎku hlavy mД›l brouk dvД› oДЌi, ale na ЕЎpiДЌce ДЌumГЎku mu sedД›lo jeЕЎtД› tЕ™etГ­. KdyЕѕ se obluda napЕ™Г­mila, vidД›li, Еѕe na krku mГЎ jeЕЎtД› dalЕЎГ­ malГ© noЕѕiДЌky plnГ© ostrГЅch drГЎpЕЇ. Krk se chvГ­li co chvГ­li roztЕ™ГЎsl a pЕ™itom vydГЎval onen vrДЌivГЅ zvuk.

Tyčil se nad nimi jako věž a nechával o sobě vědět, když tu najednou jedna z jeho dlouhých končetin vystřelila rychlostí blesku kupředu a lapla O’Connora za paži. Její tři drápy se ovinuly kolem jeho ruky a potom jej zdánlivě bez námahy zvedly celého do vzduchu.

O’Connor po pařátu seknul mečem, ale ani zdaleko to nebylo včas. Příšera s ním několikrát hrubě zacloumala ve vzduchu, potom otevřela tlamu plnou nestvůrných zubů a začala jej přibližovat k ústům.

O’Connor se rozeřval při představě blízké mučivé smrti.

Thor vyrazil kupЕ™edu. Bez pЕ™emГЅЕЎlenГ­ zaloЕѕil do praku kГЎmen, zamГ­Е™il a vrhl na prostЕ™ednГ­ netvorovo oko.

S muškou nikdy nemíval problémy. Příšera odporně zařvala hlasem, kterým by se daly kácet stromy, a upustila O’Connora na zem. Ten s žuchnutím dopadl na bok do měkké pralesní podestýlky.

Brouk se rozzuЕ™enД› otoДЌil k Thorovi.

Ten si Е™Г­kal, Еѕe zЕЇstat tady a postavit se tГ© obludД› by bylo nejspГ­ЕЎ marnГ©. NД›kdo by urДЌitД› minimГЎlnД› pЕ™iЕЎel ke zranД›nГ­, ba moЕѕnГЎ i hЕЇЕ™e, a Krohn by se jistД› neudrЕѕel a zaГєtoДЌil by pЕ™Г­mo, coЕѕ by se mu jistД› takГ© stalo osudnГЅm. SГЎm by ji moЕѕnГЎ dokГЎzal porazit, ale zase by tГ­m vyДЌerpal spoustu energie, kterou mЕЇЕѕe brzy potЕ™ebovat jinde. Е?Г­kal si, Еѕe nejspГ­ЕЎ naruЕЎili teritorium toho tvora a kdyЕѕ se pokusГ­ co nejrychleji zmizet, tЕ™eba mu to bude staДЌit.

„UTEДЊTE!“ kЕ™ikl na ostatnГ­.

Bez váhání poslechli a dali se na útěk – a brouk se okamžitě vydal za nimi.

Za sebou slyЕЎeli jeho kroky, kterГ© dusaly v mД›kkГ© pralesnГ­ pЕЇdД› jenom pГЎr metrЕЇ za nimi. Potom se brouk v bД›hu natГЎhl, sekl paЕ™ГЎtem po Thorovi a jenom o fousek jej minul. Thora posypala sprcha spadanГ©ho listГ­, jak se broukovy paЕ™ГЎty namГ­sto do nД›j zaboЕ™ily do zemД›. UtГ­kali seДЌ jim sГ­ly staДЌily. Thor doufal, Еѕe kdyЕѕ se jim podaЕ™Г­ mezi nД› a pronГЎsledovatele poloЕѕit nД›jakou rozumnou vzdГЎlenost, snad se potom nД›kde ukryjГ­. A pokud ani to nepomЕЇЕѕe, budou se mu muset postavit.

JenЕѕe Reece, bД›ЕѕГ­cГ­ vedle nД›j, najednou zakopl o nД›jakГЅ koЕ™en a upadl. Bylo jasnГ©, Еѕe nedokГЎЕѕe vstГЎt vДЌas. Thor se zastavil, tasil meДЌ a postavil se mezi Reece a obludu.

„UTГЌKEJTE DГЃL!“ kЕ™ikl pЕ™es rameno na ostatnГ­ a sГЎm se pЕ™ipravoval na srГЎЕѕku.

Brouk se na nД›j okamЕѕitД› oboЕ™il a sekl paЕ™ГЎtem proti ThorovД› tvГЎЕ™i. Ten se sehnul a zГЎroveЕ€ seknul meДЌem. Obluda straЕЎlivД› zaЕ™vala. Thor uЕҐal jeden z jejГ­ch paЕ™ГЎtЕЇ. OkamЕѕitД› jej pokropila sprcha zelenГ© lepkavГ© tekutiny a on vykulil oДЌi dД›sem. DЕЇvodem nebyla tekutina, ale fakt, Еѕe paЕ™ГЎt zaДЌal okamЕѕitД› pЕ™Г­mo pЕ™ed jeho oДЌima dorЕЇstat. Za pГЎr vteЕ™in uЕѕ byla obluda v pЕЇvodnГ­ kondici, jako kdyby ji Thor vЕЇbec nezranil.

Polkl naprГЎzdno. Tohle se pЕ™ece nedГЎ zabГ­t. Jenom ho tou ranou rozezlil.

PЕ™Г­ЕЎera na nic neДЌekala, novД› dorostlou paЕѕГ­ Thora tvrdД› udeЕ™ila do bЕ™icha a poslala jej do vzduchu o nД›kolik metrЕЇ dГЎl, kde pЕ™istГЎl do spletitГ©ho kЕ™ovГ­. S napЕ™aЕѕenГЅmi drГЎpy se potom vydala jej dorazit. Thor vД›dД›l, Еѕe mГЎ potГ­Еѕe.

V tu chvíli se na scéně znovu objevil Elden, O’Connor a dvojčata. O’Connor vystřelil šíp, kterým se broukovi trefil přímo do chřtánu. Šíp se zabodl zevnitř do krku a obluda znovu bolestně zařvala. Elden mezitím vší silou zabořil svou bojovou sekeru do zad toho tvora, zatímco Conven a Conval vrhli každý svůj oštěp a rovněž trefili krk. Reece měl mezitím už také dost času se dostat zpátky na nohy a teď až po jílec zabořil svůj meč nestvůře do břicha. Thor sekl mečem po další paži a znovu ji čistě usekl, zatímco Krohn se na scéně objevil jako poslední, vyskočil broukovi na hřebet a mocně se mu zakousl zezadu do krku.

PЕ™Г­ЕЎela Е™vala bolestГ­ i panikou a snaЕѕila se ze sebe vЕЎechny setЕ™ГЎst. ZpЕЇsobili jГ­ tГ­m hromadnГЅm Гєtokem straЕЎlivГЎ zranД›nГ­ a bylo naprosto neuvД›Е™itelnГ©, Еѕe stГЎle jeЕЎtД› stГЎla na nohГЎch a jejГ­ kЕ™Г­dla nadГЎle energicky vibrovala. Netvor jednoduЕЎe nehodlal zemЕ™Г­t.

S dД›sem potom sledovali, jak si obluda vytahovala z krku oЕЎtД›py jeden po druhГ©m, setЕ™ГЎsla ze zad sekyru a vytГЎhla meДЌ z bЕ™icha. RГЎny, kterГ© po zbranГ­ch zЕЇstaly se pЕ™Г­mo pЕ™ed jejich oДЌima zaДЌaly zacelovat.

Ten brouk byl neporazitelnГЅ.

Narovnal se do vГЅЕЎe a zaЕ™val. LegionГЎЕ™i se na nД›j dГ­vali s opravdovou hrЕЇzou. UЕѕ udД›lali vЕЎechno, ДЌeho byli schopnГ­, a pЕ™itom nepЕ™Г­tele vlastnД› ani neЕЎkrГЎbli.

NestvЕЇra se na nД› chystala znovu udeЕ™it drГЎpy. Thora napadlo, Еѕe uЕѕ tady nic vГ­c asi nezmЕЇЕѕou a nejspГ­ЕЎ vЕЎichni jeЕЎtД› tГ©hoЕѕ dne zemЕ™ou.

„Z CESTY!“ ozval se na najednou vГЅkЕ™ik.

Hlas pЕ™ichГЎzel nД›kde zpoza Thora a znД›l velmi mladД›. KdyЕѕ se podГ­vali tГ­m smД›rem, spatЕ™ili malГ©ho kluka, mohlo mu bГЅt tak jedenГЎct, kterГЅ bД›Еѕel k nim a nesl nД›co, co vypadalo jako dЕѕbГЎn plnГЅ tekutiny. Thor se sehnal a chlapec pЕ™es nД›j na brouka vychrstl obsah dЕѕbГЎnu.

Brouk se rozeЕ™val a z jeho obliДЌeje zaДЌala stoupat pГЎra. PaЕ™ГЎty si zaДЌal drГЎsat tvГЎЕ™, ale jenom ji tГ­m trhal na kusy a spolu s nГ­ i svГ© oДЌi a celou hlavu. Е?val hlasem tak straЕЎlivГЅm, Еѕe mД›l Thor pocit, Еѕe mu asi prasknou bubГ­nky. Museli si dlanД›mi pЕ™ikrГЅt uЕЎi.

Potom se brouk koneДЌnД› dal na ГєtД›k zpГЎtky do dЕѕungle a brzy zmizel v porostu.

VdД›ДЌnД› se na toho malГ©ho kluka podГ­vali. Byl obleДЌenГЅ do nuznГЅch hadrЕЇ, mД›l dlouhГ© hnД›dГ© vlasy, svД›tle zelenГ© inteligentnГ­ oДЌi a byl celГЅ ЕЎpinavГЅ. ZdГЎlo se, Еѕe je v tГ©hle dЕѕungli doma.

Thor snad nikdy nebyl nikomu tak vdД›ДЌnГЅ.

„ZbranД› na Gathoru nepЕЇsobГ­,“ Е™ekl chlapec a zakoulel uliДЌnicky oДЌima. „MГЎte kliku, Еѕe jsem ho slyЕЎel a byl jsem poblГ­Еѕ. Kdybych nedoЕЎel, tak uЕѕ by bylo po vГЎs. To nevГ­te, Еѕe tyhle obludy nemГЎte drГЎЕѕdit?“

Thor se podГ­val na ostatnГ­ a vidД›l, Еѕe i oni ztratili Е™eДЌ.

„My jsme ho nedrГЎЕѕdili,“ Е™ekl Elden, kterГЅ se jako prvnГ­ vzpamatoval. „To on na nГЎs zaГєtoДЌil.“

„CoЕѕ by neudД›lal,“ Е™ekl kluk drze, „kdybyste mu nevlezli na jeho ГєzemГ­.“

„Co jsme mД›li dД›lat?“ zeptal se Reece.

„No, zaprvГ© se mu nikdy nedГ­vat do oДЌГ­,“ odpovД›dД›l kluk. „A pokud i tak zaГєtoДЌГ­, tak si musГ­ЕЎ lehnout tvГЎЕ™Г­ k zemi a nehГЅbat se dokud ho to nepЕ™estane bavit. A ze vЕЎeho nejdЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­ je nezaДЌГ­t utГ­kat.“

Thor pЕ™istoupil k chlapci a pЕ™ГЎtelsky ho poplГЎcal po rameni.

„ZachrГЎnils nГЎm Еѕivot,“ Е™ekl. „Jsme tvoji dluЕѕnГ­ci.“

Kluk jenom pokrДЌil rameny.

„NevypadГЎte moc jako imperiГЎlnГ­ jednotky,“ Е™ekl. „VlastnД› vЕЇbec nevypadГЎte jako nД›kdo, kdo je odsud. TakЕѕe proДЌ bych vГЎm nemД›l pomoct? PЕ™ijdete mi podobnГ­ jako ta grupa, kterГЎ se tu objevila pЕ™ed pГЎr dny.“

Thor si s ostatnГ­mi vymД›nil vГЅznamnГ© pohledy a potom se obrГЎtil zpГЎtky k chlapci.

„VГ­ЕЎ kam ЕЎli?“ zeptal se.

Kluk pokrДЌil rameny.

„Bylo jich hodnД› a nesli nД›jakou zbraЕ€. Vypadalo to poЕ™ГЎdnД› tД›ЕѕkГЅ, museli to nГ©st ГєplnД› vЕЎichni. PГЎr dnГ­ jsem je sledoval. Bylo to hroznД› snadnГЅ. Pohybovali se pomalu jako slimГЎci. A taky nebyli vЕЇbec opatrnГ­. VД›dД›l jsem, Еѕe nejdou k naЕЎemu domu a tak jsem je sledoval jenom kousek. MЕЇЕѕu vГЎs dovГ©st tam, kde jsem toho nechal a ukГЎzat vГЎm sprГЎvnГЅ smД›r jestli chcete. Ale ne dneska.“

ZmatenД› se na sebe podГ­vali.

„A proДЌ ne dneska?“ zeptal se Thor.

„Za pГЎr hodin padne noc a to mi teda vД›Е™te, Еѕe nechcete bejt venku, aЕѕ se to tu setmГ­.“

„Ale proДЌ?“ zeptal se Reece.

Kluk se na nД›j podГ­val jako by ho povaЕѕoval za blГЎzna.

„EthabugovГ©,“ Е™ekl.

Thor se na nД›j pozornД› zadГ­val. UЕѕ teДЏ se mu ten kluk zamlouval. Byl chytrГЅ, nebojГЎcnГЅ a zdГЎlo se, Еѕe mГЎ dobrГ© srdce.

„NevГ­ЕЎ, kde bychom se mohli na noc schovat?“

Kluk se ohlГ©dnul a pak nejistД› pokrДЌil rameny. ZdГЎlo se, Еѕe nad nД›ДЌГ­m vГЎhГЎ.

„MyslГ­m, Еѕe vГЎs nemЕЇЕѕu vzГ­t s sebou,“ Е™ekl potom. „DД›da by se zlobil.“

Vtom se zpoza Thora vynoЕ™il Krohn a vyrazil pЕ™Г­mo k chlapci, jehoЕѕ oДЌi zazГЎЕ™ily nadЕЎenГ­m.

„JГ©!“ vydechl.

Krohn mu nejprve zkusmo olГ­zl ruku a potom se postavil na zadnГ­ a pokraДЌoval s tvГЎЕ™Г­. Chlapec se rozesmГЎl a zaДЌal leoparda hladit po hlavД›. Potom poklekl, zahodil svoje primitivnГ­ kopГ­ a Krohna objal. Ten si poloЕѕil packy na jeho ramena, jako kdyby mu objetГ­ chtД›l opД›tovat a vyvolal tГ­m dalЕЎГ­ vlnu chlapcova smГ­chu.

„Jak se jmenuje?“ zeptal se. „A co vlastnД› je?“

„Jeho jmГ©no je Krohn,“ Е™ekl Thor s ГєsmД›vem, „a je to vzГЎcnГЅ bГ­lГЅ leopard. PochГЎzГ­ z druhГ© strany oceГЎnu. Z Prstenu. StejnД› jako my. LГ­bГ­ЕЎ se mu.“

Chlapec Krohna nД›kolikrГЎt polГ­bil, neЕѕ se koneДЌnД› zase postavil a podГ­val na Thora.

„Inu,“ Е™ekl nejistД›, „myslГ­m, Еѕe vГЎs k nГЎm zkusГ­m dovГ©st. Snad to nebude dД›dovi moc vadit. Pokud ano, tak mГЎte smЕЇlu. Za mnou. MusГ­me sebou hnout. Brzy bude tma jako v pytli.“

Hned nato se otoДЌil a rychle se vydal dЕѕunglГ­. Thor s ostatnГ­mi jej nГЎsledovali a nedokГЎzali se pЕ™estat divit chlapcovД› obratnosti s jakou se proplГ©tal hustГЅm porostem, kterГЅ oДЌividnД› dobЕ™e znal. Bylo tД›ЕѕkГ© s nГ­m udrЕѕet krok.

„LidГ© tudy obДЌas prochГЎzejГ­,“ Е™ekl za chЕЇze. „OceГЎn a jeho proudy je pЕ™inesou pЕ™Г­mo do pЕ™Г­stavu. NД›kteЕ™Г­ tudy jenom projdou a pokraДЌujГ­ nД›kam dГЎl, ale vД›tЕЎina to stejnД› nezvlГЎdne. NД›co je seЕѕere na tГ©hle stranД› dЕѕungle, anebo o kus dГЎl. Vy mГЎte zatracenД› ЕЎtД›stГ­. Je tu spousta horЕЎГ­ch vД›cГ­ neЕѕ Gathora.“

Thor polkl na prГЎzdno.

„HorЕЎГ­ neЕѕ tamto? Co napЕ™Г­klad?“

Kluk jenom zakroutil hlavou a pokraДЌoval v chЕЇzi.

„To snad ani radЕЎi nechtД›jte vД›dД›t. VidД›l jsem tu uЕѕ dost pД›knД› hnusnГЅch kreatur.“

„Jak dlouho tu uЕѕ jsi?“ zeptal se Thor zvД›davД›.

„CelГЅ Еѕivot,“ odpovД›dД›l chlapec. „MЕЇj dД›da se sem pЕ™estД›hoval, kdyЕѕ jsem byl jeЕЎtД› ГєplnД› malej.“

„Ale proДЌ zrovna na takovГ©hle mГ­sto? JistД› musejГ­ bГЅt nД›jakГЎ vhodnД›jЕЎГ­ pro Еѕivot.“

„Ty toho o ImpГ©riu moc nevГ­ЕЎ, co?“ zeptal se kluk. „Jejich vojГЎci jsou vЕЎude. NenГ­ vЕЇbec lehkГЅ zЕЇstat mimo jejich dohled. Kdyby nГЎs chytili, okamЕѕitД› by z nГЎs nadД›lali otroky. Sem ale chodГ­ jenom zЕ™Г­dka a takhle hluboko do dЕѕungle skoro nikdy.“

Jak tak prochГЎzeli hustГЅm porostem, Thor se v jednom okamЕѕiku natГЎhl, aby prsty pohladil naДЌechranou kapradinu, kterГЎ rostla opodГЎl, ale chlapec se v ten moment otoДЌil a zakЕ™iДЌel na nД›j:

„NEDOTГќKEJ SE TOHO!“

VЕЎichni se na mГ­stД› zarazili a Thor se pozornД›ji zadГ­val na list, kterГ©ho se jiЕѕ tГ©mД›Е™ dotkl. Byl velikГЅ, naЕѕloutlГЅ a vypadal naprosto neЕЎkodnД›.

Chlapec k nД›mu doЕЎel a lehouДЌce se jej na jednom mГ­stД› dotkl ЕЎpiДЌkou prstu. Kapradina se okamЕѕitД› sbalila sama kolem sebe. Bylo to nevД›Е™itelnД› rychlГ© a jakmile se tak stalo, ozvalo se zasyДЌenГ­ a z rostliny se vyЕ™inulo pГЎr kapek kouЕ™Г­cГ­ch trГЎvicГ­ch ЕЎЕҐav.

Thor byl v ЕЎoku.

„MasoЕѕravka,“ Е™ekl chlapec. „PД›knГЎ mrcha. Kdyby ses jГ­ dotkl, uЕѕ bys nemД›l prst.“

Thor se rostlinu podГ­val a potom ji s respektem obeЕЎel. Znovu si uvД›domil jakГ© mД›li obrovskГ© ЕЎtД›stГ­, Еѕe toho kluka potkali.

PokraДЌovali dГЎl a dГЎvali si velkГЅ pozor, aby se pЕ™Г­liЕЎ neotГ­rali o okolnГ­ rostliny. Najednou vД›novali plnou pozornost tomu, kam pЕ™esnД› ЕЎlapou, a co je kolem nich.

„TeДЏ se drЕѕte blГ­zko u sebe a ЕЎlapejte pЕ™esnД› tak, kam jГЎ,“ Е™ekl chlapec. „NiДЌeho se nedotГЅkejte. NezkouЕЎejte jГ­st ЕѕГЎdnГ© ovoce, kterГ© tu uvidГ­te. Ani radЕЎi neДЌichejte ke kvД›tinГЎm jestli se nechcete probudit za mД›sГ­c anebo vЕЇbec.“

„Hej, co je tohle?“ Е™ekl O’Connor jako by ho ani neposlouchal a dГ­val se na velikГЅ plod, kterГЅ visel z nedalekГ© vД›tve. Byl podlouhlГЅ a ЕѕlutavД› svД›tГ©lkoval. O’Connor popoЕЎel kupЕ™edu a natГЎhl se pro nД›j.“

„NE!“ vykЕ™ikl jejich prЕЇvodce.

Ale uЕѕ bylo pozdД›. Dotkl se plodu a v tom okamЕѕiku pЕЇda pokrytГЎ listГ­m vЕЎude kolem nich explodovala a potom se propadla. Thor ztratil pevnou zem pod nohama a vzГЎpД›tГ­ si uvД›domil, Еѕe klouЕѕe dolЕЇ. VЕЎichni byli najednou na ЕЎirokГ© bahnitГ© klouzaДЌce a velkou rychlostГ­ se Е™Г­tili z kopce. Nebylo ДЌeho se chytit ani jak jinak se zastavit.

VЕЎichni kЕ™iДЌeli a Е™Г­tili se desГ­tky metrЕЇ z pЕ™Г­krГ©ho svahu do dЕѕungle, na kterou uЕѕ padala noc.




KAPITOLA SEDMГЃ


Erec sedД›l na ukoЕ™istД›nГ©m koni, ztД›Еѕka oddychoval a pЕ™ipravoval se na dalЕЎГ­ vlnu ГєtoДЌnГ­kЕЇ. StГЎle jich zbГЅvalo pЕ™es stovku. AЕѕ doteДЏ bojoval jako lev a podaЕ™ilo se mu skolit mnoho z nich, ale teДЏ uЕѕ byla jeho ramena slabГЎ a ruce se mu tЕ™ГЎsly Гєnavou. Byl odhodlanГЅ bojovat aЕѕ do ГєplnГ©ho konce, ale jestli toho bude schopno i jeho tД›lo, to nebylo vЕЇbec jistГ©. I tak se jednoduЕЎe pokusГ­ dokГЎzat, co bude v jeho silГЎch, jako to dД›lal celГЅ Еѕivot, a pak uvidГ­, jestli je mu osud dostateДЌnД› naklonД›n, aby to staДЌilo.

Vyrazil ze sebe bojovГЅ pokЕ™ik a pobГ­dl toho neznГЎmГ©ho hЕ™ebce, aby se znovu postavil nepЕ™Г­teli.

Jejich bojovГЅ pokЕ™ik ten ErecЕЇv okamЕѕitД› pЕ™ehluЕЎil. Toho dne uЕѕ bylo prolito hodnД› krve a ЕѕГЎdnГЎ strana oДЌividnД› nechtД›la pЕ™estat, dokud nebude ta druhГЎ poraЕѕena.

Za jГ­zdy tasil svЕЇj vrhacГ­ nЕЇЕѕ, zamГ­Е™il na vedoucГ­ho jezdce nepЕ™ГЎtelskГ© formace a vrhnul. PerfektnД› se trefil do jeho krku. VojГЎk se za nД›j chytil, pЕ™itom pЕ™itГЎhl svГ©mu koni otД›Еѕe, a potom spadl k zemi. PЕ™ipletl se pЕ™itom pod nohy ostatnГ­m a zpЕЇsobil dalЕЎГ­ hromadnГЅ pГЎd, pЕ™esnД› jak Erec doufal.

Ze sedla ukoЕ™istД›nГ©ho konД› odepjal ЕЎtГ­t a dlouhГ© kopГ­, sklopil hledГ­ svГ© pЕ™ilby a pobГ­dl konД› do nejvyЕЎЕЎГ­ rychlosti. NarazГ­ do nich s co nejvД›tЕЎГ­ razancГ­ a s trochou ЕЎtД›stГ­ se mu podaЕ™Г­ se jednou ranou probГ­t skrz jejich linii.

Znovu vykЕ™ikl a blГ­Еѕil se k jezdcЕЇm. MД›l za sebou mnoho let vГЅcviku v turnajovГ©m klГЎnГ­ a to bylo odvozeno prГЎvД› od reГЎlnГЅch bitevnГ­ch situacГ­ jako byla tato. TЕ™Г­mal svoje kopГ­ s bravurou experta. A pak pЕ™iЕЎel nГЎraz. Zakryl se ЕЎtГ­tem jak nejlГ©pe dokГЎzal a okamЕѕitД› na nД›m pocГ­til dГ©ЕЎЕҐ ran meДЌЕЇ, seker i bojovГЅch kladiv. KopГ­m mezitГ­m srГЎЕѕel za jГ­zdy jednoho vojГЎka za druhГЅm. Celou dobu se modlil, aby ЕЎtГ­t i brnД›nГ­ vydrЕѕely vЕЎechny ty rГЎny. VЕЎechno se odehrГЎlo bД›hem zlomku okamЕѕiku a potom byl najednou zase klid. Projel skrz.

Ani nezpomalil. BД›hem tohoto Гєtoku se mu jistД› podaЕ™ilo dostat ze sedla alespoЕ€ deset jezdcЕЇ, ale ani jeden z nich neЕЎel k zemi snadno. Erec za ten prЕЇjezd zaplatil. ZtД›Еѕka oddychoval, jeho tД›lo bylo celГ© jedna bolavГЎ modЕ™ina a ze vЕЎeho toho Е™inДЌenГ­ oceli mu teДЏ zvonilo v uЕЎГ­ch. MД›l pocit, jako kdyby prГЎvД› projel mlГЅnkem na maso. KdyЕѕ rychle pЕ™ehlГ©dl stav svГ© zbroje, zjistil, Еѕe je celГЎ pokrytГЎ krvГ­, ale on byl tak rozruЕЎenГЅ, Еѕe nedokГЎzal urДЌit jestli ta krev pochГЎzГ­ z jeho ran anebo z protivnГ­kovГЅch. Bolelo ho vЕЎude stejnД›. Na zbroji ale pЕ™i zbД›ЕѕnГ©m pohledu ЕѕГЎdnГ© velkГ© ЕЎkody neshledal.

Navedl konД› doleva a ve velkГ©m pЕЇlkruhu se zaДЌal otГЎДЌet, aby se jim postavil znovu. I nepЕ™Г­tel se mezitГ­m otoДЌil a znovu se rozjГ­ЕѕdД›l. Erec byl hrdГЅ, Еѕe se mu podaЕ™ilo dostat se aЕѕ takhle daleko, ale byl jiЕѕ tak slabГЅ, Еѕe si Е™Г­kal, Еѕe dalЕЎГ­ srГЎЕѕku uЕѕ ustojГ­ jenom se ЕЎtД›stГ­m. I tak se ale pЕ™inutil znovu zaГєtoДЌit. Toho, BЕЇh dГЎ, nebude, aby StЕ™Г­brnГЅ z boje utГ­kal.

V tom okamЕѕiku se z boku se ozval dalЕЎГ­ bojovГЅ pokЕ™ik a Erec se zhrozil. Z pravГ© strany se na bojiЕЎtД› Е™Г­tila dalЕЎГ­ jГ­zdnГ­ jednotka, zhruba stejnД› velkГЎ jako ta, se kterou jiЕѕ zГЎpolil. JenЕѕe potom si povЕЎiml zbroje jednoho jezdcЕЇ a jeho srdce zaplesalo. Ten rytГ­Е™ byl StЕ™Г­brnГЅ. Ano! VЕѕdyЕҐ to byl pЕ™ece Brandt a ti jezdci kolem nД›j, to musel bГЅt VГ©voda ze Savarie a jeho rytГ­Е™i. Potom se ale zhrozil, kdyЕѕ mezi nimi spatЕ™il svГ©ho Warkfina a na nД›m Alistair. Prosil ji, aby zЕЇstala v bezpeДЌГ­ SavarijskГ©ho hradu, ale ona jej neposlechla.

VГ©vodovi muЕѕi zaГєtoДЌili s bojovГЅm rykem na nepЕ™Г­tele z boku a okamЕѕitД› vnesli do jeho Е™ad chaos. Polovina jezdcЕЇ se otoДЌila, aby se jim postavila, a o okamЕѕik pozdД›ji se s nimi s obrovskГЅm zaЕ™inДЌenГ­m oceli srazila. Brandt byl tГ­m kdo zasadil prvnГ­ rГЎnu. Postavil se pЕ™itom ve tЕ™menech a srazil svГ©ho soka burdГЅЕ™em. Srazil mu hlavu z ramen, jen aby okamЕѕitД› udeЕ™il dlouhou, halapartu pЕ™ipomГ­najГ­cГ­ zbranГ­ do druhГ© strany, a zaboЕ™il ji do tД›la dalЕЎГ­ho.

Erecovi vidina nadД›je dodala druhГЅ dech, vyuЕѕil vzniklГ©ho zmatku a znovu se rozjel proti nepЕ™Г­teli. Za jГ­zdy se potom sklonil ze sedla a vytrhl ze zemД› oЕЎtД›p, kterГЅ tam zЕЇstal zabodnutГЅ po pЕ™edchozГ­m Гєtoku. Potom jej okamЕѕitД› vЕЎГ­ silou mrЕЎtil do pole jezdcЕЇ. PodaЕ™ila se mu skvД›lГЎ rГЎna. OЕЎtД›p ДЌistД› proletД›l hrdlem jednoho muЕѕe a jeЕЎtД› se za zabodl do hrudi dalЕЎГ­ho, kterГЅ jel v Е™adД› za nГ­m.




Конец ознакомительного фрагмента.


Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694199) на ЛитРес.

Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.



Если текст книги отсутствует, перейдите по ссылке

Возможные причины отсутствия книги:
1. Книга снята с продаж по просьбе правообладателя
2. Книга ещё не поступила в продажу и пока недоступна для чтения